Jak správně držet volant: za deset dvě, nebo za čtvrt tři?

Učili jste se držet volant „za deset dvě“ – tedy ruce v polohách 10 a 2 na ciferníku hodin? Tahle poloha byla dlouho standardem, ale s nástupem airbagů přestala být bezpečná a moderní autoškoly ji už nedoporučují. V tomto článku si ukážeme, jak držet volant správně a proč – a taky, jak se tahle poloha vlastně dostala do autoškol a proč jí tolik lidí pořád nechce věřit.

V každé škole smyku se vždy začíná tím samým – správným držením volantu a správnou pozicí za volantem. Učí se to i v běžných autoškolách, ale asi ne dostatečně, když to podle průzkumů zvládá pořádně jen třetina řidičů. Proto není vůbec na škodu si udělat malou rekapitulaci.

Jak se správně drží volant?

Volant se má držet oběma rukama. Jednou rukou ho držíme jen tehdy, když potřebujeme přeřadit, případně krátce po parkovišti při couvání s rukou na opěradle spolujezdce. Při běžné jízdě, a hlavně při čemkoli rychlejším než pomalé popojíždění v koloně, patří na volant obě ruce – jinak ztrácíte polovinu kontroly nad autem přesně ve chvíli, kdy ji budete nejvíc potřebovat.

Za deset dvě, nebo tři čtvrtě na tři? Správné držení volantu

Časté chyby při držení volantu

Držení ve spodní části

Hodně řidičů drží volant ve spodní části, ať už zleva, nebo zprava, a to i při jízdě v přímém směru. Zatáčet se takhle snad ani nedá – tedy dá, ale s řízením to nemá nic společného, protože to spíš připomíná žonglování. Mějme na paměti, že i na rovině nás může něco překvapit a budeme muset udělat úhybný manévr. S jednou rukou na spodní části volantu neuřídíte nic a na správné chycení volantu už může být pozdě.

Špatné držení volantu ve spodní částišpatně!

Jedna ruka na 12. hodině

Ti největší frajeři drží volant jednou rukou v pozici na 12. hodině. Ponechme stranou negativní vliv takového držení na páteř a přiznejme si, že ani tímto způsobem bychom nezvládli případnou krizovou situaci. Je jen na fantazii každého z vás, co by vám v případě nehody udělal s rukou airbag – a proč riskovat, když vás to nic nestojí.

Špatné držení volantu jednou rukou na 12. hodiněšpatně!

Co znamená „za deset dvě“ a proč se to už nedoporučuje

Pojem za deset dvě pochází z představy volantu jako ciferníku hodin – ruce držíte tak, jako by levá ukazovala na číslo 10 a pravá na číslo 2. Tahle poloha se desítky let učila jako standard v autoškolách a dodnes ji řada řidičů automaticky používá, i když od té doby prošly volanty i airbagy zásadní proměnou.

Problém je, že moderní auta mají airbagy přímo ve volantu. Při nárazu airbag vystřelí během zlomku sekundy s velkou silou směrem k řidiči. Pokud máte ruce v poloze za deset dvě, airbag je při rozvinutí odhodí přímo do obličeje nebo hrudníku – tedy přesně tam, kam by měl airbag naopak zabránit zranění.

Z tohoto důvodu autoškoly i výrobci aut dnes doporučují jinou polohu: ruce na „tři čtvrtě na tři“ (tedy na pozicích 9 a 3 na ciferníku), případně lehce níže na „za deset čtyři“ (8 a 4). Tyto polohy dávají airbagu prostor rozvinout se bez přímého kontaktu s rukama a zároveň poskytují lepší kontrolu nad volantem při náhlém manévru. Ostatně i BESIP, hlavní koordinační orgán bezpečnosti silničního provozu v ČR, formuluje doporučení jednoznačně: volant je nutné držet v poloze tři čtvrtě na tři, jiná poloha už dnes není na místě.

Existuje ale jedna reálná výjimka, kvůli které se v diskuzích pod podobnými články pravidelně objevují ostré názory: u historických vozidel bez airbagu ve volantu a bez posilovače řízení poloha za deset dvě pořád dává technický smysl – umožňovala větší sílu a rozsah pohybu potřebný k otočení těžkého volantu. Stejně tak se s ní běžně setkáte na motokárách, kde airbag řešit nemusíte. U jakéhokoli běžného osobního auta vyrobeného v posledních dvaceti letech ale tahle výjimka neplatí a riziko spojené s airbagem převažuje nad jakoukoli výhodou staré polohy.

Jak najít správnou pozici rukou na vašem volantu

Pozici tři čtvrtě na tři si nemusíte jen představovat – u většiny moderních aut vám ji přímo napoví tvar volantu. Řada výrobců dnes dělá věnec volantu mírně zploštělý nebo s ergonomickým vybráním pro palce přesně v místech 9 a 3 hodin. Pokud váš volant tuhle úpravu nemá, najděte si polohu jednoduše: položte obě ruce symetricky na levou a pravou stranu věnce tak, aby loket zůstal mírně pokrčený, a zkontrolujte, že obě ruce svírají s volantem stejný úhel. Symetrie je klíčová – jen tak na volant působíte vyváženou silou z obou stran.

Stejně důležitá je vzdálenost sedadla od volantu. Po opření zad o opěradlo by vám při natažené paži mělo zápěstí ležet na horní hraně věnce. Pokud dosáhnete jen zápěstím po delším naklonění vpřed, sedíte moc daleko – a naopak, pokud máte lokty téměř propnuté, sedíte moc blízko a ztrácíte prostor pro rychlý úhybný manévr.

Ručkování: jak otáčet volantem bez ztráty kontroly

Poloha tři čtvrtě na tři má ještě jednu výhodu, o které se často nemluví: umožňuje otočit volantem téměř o půl otáčky bez jakéhokoli přehmatávání, což pokryje naprostou většinu zatáček i vyhýbacích manévrů v běžném provozu. Pro ostřejší zatáčky, kde tohle nestačí, se používá plynulé ručkování – ruce se během otáčení postupně posouvají po věnci tak, aby byl volant neustále pod kontrolou obou rukou, žádná ruka nikdy nepustí volant úplně a nedochází k trhavým škubnutím.

Vyhněte se naopak křížení rukou přes sebe. Vypadá to sice efektně, ale v okamžiku, kdy byste museli reagovat na neočekávanou překážku, máte ruce v nevýhodné pozici a reakční čas se prodlužuje přesně tam, kde na něm nejvíc záleží. Pokud chcete techniku bezpečné jízdy a zvládání krizových situací natrénovat opravdu důkladně, nejlepší cestou je škola smyku – tam si vyzkoušíte, jak moc rozdíl mezi správným a špatným držením volantu v praxi je. Řadu podobných návyků, které vás ochrání ještě dřív, než ke krizové situaci vůbec dojde, jsme sepsali i v článku Jak nebourat – čtyři preventivní kroky.

Mimochodem, i samotné autoškoly se v tomhle postupně sjednocují. Ještě před pár lety bylo běžné narazit na instruktora, který učil za deset dvě jako zavedený standard, dnes už naprostá většina moderních autoškol vyučuje rovnou tři čtvrtě na tři – jednak proto, že to odpovídá aktuálním doporučením BESIP, jednak proto, že nová auta s malými sportovními volanty a ergonomickým vybráním pro palce jinou polohu skoro ani nenabízejí.

Tři čtvrtě na tři – správné držení

Takhle je to správně – poloha tzv. „tři čtvrtě na tři“. Pouze takto máte řízení vozidla plně pod kontrolou, jste schopni nejvíc natočit volant, aniž byste museli přehmatávat či po něm ručkovat, a můžete okamžitě reagovat na všechny krizové situace – úhybný manévr, kontra a podobně. Navíc dosáhnete jak na páčky pod volantem, tak na tlačítka na volantu, máte-li multifunkční volant.

Správné držení volantu v poloze tři čtvrtě na třidobře!

Tak už víte, jak se správně drží volant – místo „za deset dvě“ tedy „tři čtvrtě na tři“. A co sedadla?

Správná pozice za volantem

Druhou neméně důležitou věcí je správné nastavení sedadla – vzdálenost od volantu a poloha opěradla. Připomínáme, že sedadlo v autě není plážové lehátko ani zubařské křeslo.

Špatná pozice za volantem – příliš odklopené opěradlošpatně!

Tuhle pozici za volantem si oblíbily i mnohé řidičky, většinou postarší.

Špatná pozice za volantem – příliš blízko volantušpatně!

Takhle je to správně – horní a dolní končetiny nejsou ani natažené, ani příliš pokrčené. Pokud i při prošlápnutí pedálů nadoraz nejsou nohy propnuté a v lokti je zhruba pravý úhel, sedíte dobře. Zkontrolujte si zároveň, že bezpečnostní pás vede přes rameno a ne přes krk – i to je součást správného sezení, ne jen samotné držení volantu. Víc o tom, jak funguje moderní výbava kolem sedadla řidiče, najdete v článku o bezpečnostních pásech s airbagem.

Vyplatí se taky zkontrolovat výšku opěrky hlavy – horní hrana by měla být zhruba v úrovni vašich očí nebo výš, ne v úrovni krku. Nízko posazená opěrka totiž při nárazu zezadu nechrání, naopak zvyšuje riziko poranění krční páteře. Nastavení sedadla, opěrky i zrcátek zabere sotva minutu, ale je to minuta, kterou by měl investovat každý řidič po nasednutí do jiného auta – vlastního i půjčeného.

Správná pozice za volantemdobře!

Časté otázky

Proč se dřív učilo držet volant za deset dvě?

Poloha za deset dvě dávala smysl u starších aut s velkými volanty bez posilovače řízení, kde bylo potřeba víc síly a většího rozsahu pohybu. S nástupem posilovačů, menších volantů a hlavně airbagů ale přestala být bezpečná.

Je držení za deset dvě opravdu nebezpečné kvůli airbagu?

Ano. Airbag se rozvine během zlomku sekundy velkou silou. Ruce v poloze za deset dvě mu stojí v cestě a hrozí, že je odhodí do obličeje nebo hrudníku řidiče – přesně to zranění, kterému má airbag zabránit.

Jak se pozná, že sedím za volantem správně?

Po opření zad o opěradlo by vám při natažené paži mělo zápěstí dosáhnout na horní hranu volantu, kolena by měla zůstat mírně pokrčená i při plném sešlápnutí pedálu a lokty by měly svírat zhruba pravý úhel.

Návyk „za deset dvě“ se nezmění přes noc, zvlášť pokud jste ho takhle jezdili roky. Zkuste si ale při příští jízdě vědomě přehmátnout na tři čtvrtě na tři a poslouchat, jak se auto chová při zatáčení – rozdíl v kontrole nad volantem ucítíte hned po pár kilometrech. TopDrive vám přeje mnoho šťastných kilometrů.

Podobné články:

28 komentářů u „Jak správně držet volant: za deset dvě, nebo za čtvrt tři?“

  1. Možná by se hodilo podotknout, že za deset dvě je správná poloha pro auta bez posilovače (a samozřejmě i airbagu), ostatně na motokárách se používá dodnes.

    Odpovědět
  2. To je zase sbírka mouder. Jezdím skoro zásadně pouze s jednou rukou, protože musím často řadit a pořád s pravou rukou máchat taky není super. Mám ruku na dvanácté hodině, protože do mojí běžné městské rychlosti cca 40 km/hod maximálně mi to stačí a jakákoli nepředvídatelná situace prostě nemůže nastat. Jedině tedy snad neočekávané zabrzdění auta přede mnou. Jasně, když to vezmu někam na okresku trochu větší rychlostí, je to něco jiného. Stejně tak na dálnici. Ale nelze paušalizovat bez dodání dalších informací. Jinak se jezdí ve městě, ve dne, v noci, v zimě a tak dále. Rozhodující je hlavně klid a duševní pohoda. A ruce můžete mít potom kdekoli.

    Odpovědět
    • Problém s častým řazením řeší automatická převodovka…
      U manuálu se špatně zvládá při řízení kouřit, pít kafe a ještě telefonovat 🙂

      Odpovědět
    • Až ze řady zaparkovaných aut jedno bez rozhlédnutí prudce vyjede, zjistíš, že i při 40 km/h může nastat nepředvídatelná situace. A že jsi měl mít ruce podle volantu, protože ti tu ruku na dvanáctce airbag zlomí.

      Odpovědět
      • Ale to není o točení volantem, ale o brzdách. Navíc při takových rychlostem případné srážky airbagy nelítají. Ve městě je to o postřehu a o předvídavosti. není to o způsobu položení rukou a volant.

        Odpovědět
        • to není pravda, uhnout jsi schopen o několik metrů dříve než jsi schopen dobrzdit, pokud jediné co umíš dupnout na brzdy, tak chudák dítě co ti vběhne pod auto

          Odpovědět
    • „jakákoli nepředvídatelná situace prostě nemůže nastat“ stačí ty předvídatelné ožralý cyklista bez světel v protisměru, idiot co předjíždí v zatáčce kde prd vidí, ženská s kočárkem co přejíždí v noci mezi osvětlenými přechody 4proudovou silnici (znám jedno místo kde se to děje pravidelně). Takových blbců máme v této republice opravdu velké zásoby.

      Odpovědět
      • No, tak to prostě odnesou. To se nedá nic dělat. Tady by ovšem ani správná pozice rukou na volantu nebyla nic platná, je to o přemýšlení a koncentraci. A ve čtyřicítce to zašlápnu rychle. Chce to předvídat.

        Odpovědět
  3. Na záběrech z rallye se dá všimnout, že řidiči jsou hodně blízko volantu. Asi je to poloha, kde se jim řídí nejlépe. Takže posed postarších paní není úplně špatně. Závodníci nemají airbag, tím se úvaha ještě víc komplikuje.

    Odpovědět
    • Ano, závodníci mají volant poměrně hodně blízko u těla, tedy mají ještě více pokrčené ruce než je znázorněno u správné pozice za volantem. Nedá se to ale přirovnat k posezu postarších paní, protože zde je obdobné pouze pokrčení rukou, jinak celý posez závodníka je naprosto odlišný. Ač fotka znázorňující pozici postarších paní malinko přehání, v podstatě je to opravdu tak a takovouto pozici závodníci opravdu nemají 🙂

      Odpovědět
    • Závodníci mají akorát volant blíž tělu, ne tělo blíž přístrojové desce. Mohou tak totiž rychleji na volant vyvinout větší sílu. Samozřejmě si to tak můžete nastavit taky, ale:

      • jen v málo autech jde takhle originální volant nastavit
      • může nastat problém s nedostatkem místa pro nafouknutí airbagu
      • taková poloha není moc pohodlná
      Odpovědět
      • Dík za objasnění. Nenapadlo mě, že mají delší tyč řízení. Špatně se to porovnává, když mají celý vnitřek vybrakovaný. A k tomu ten airbag (kdyby nebyly airbagy, třeba by se jezdilo pomaleji).

        Odpovědět
  4. K těm závodním autům takto:

    *většina závodních aut má sedadla co nejblíže středu auta kvůli těžišti, tzv. na úrovni B sloupku – kvůli tomu je delší tyč řízení a posunuté pedály
    *závodní auta nemají airbagy, posádku drží závodní bezp. pásy
    *závodní auta mají většinou (záleží na míře úprav, sportovní disciplíně atd.) kratší poměr řízení, takže řidič do plného rejdu nepotřebuje 3x otočit volantem
    – všechny tyto změny mohou mít vliv na jezdcovu pozici za volantem, ALE
    závodní sedačky mají vždy vzpřímená opěradla, takže se v nich neleží a k řízení – na volantu má jezdec vždy obě ruce (mimo přeřazení či používání ruční brzdy)! Takže chce-li tady někdo mluvit o „závodním řízení“ a nebo nedej bože se k němu přirovnávat, tak by měl mít na paměti tyto dva body.
    -chce-li tady někdo zpochybňovat „správné držení volantu“ – vřele doporučuji navštívit školu smyku, tam mu to vysvětlí a ukáží v praxi, proč je to tak a né jinak. A jako bonus uvidí, že není tak dobrý řidič, jak si myslel.

    Odpovědět
  5. Nicméně jsem rád, že se rozproudila diskuze, protože učený z nebe nespadl, a o těchto věcech není nikdy „zbytečné“ debatovat.

    Odpovědět
    • Jo, nechal bych toho moudrého pána odjet 800km (v kuse) a pak bych na něj byl zvědav. Ruce ho budou brnět už po prvních 200. Mít na tyto štreky trojrameno je také blbost. Dál pro městský provoz s rychlým a častým řazením je volná pravá ruka též fajn. Nezdržuje okolí.

      Odpovědět
      • Celkem běžně jezdím 250 km (Praha – Brno a kousek), občas i přes 1 000 km (Chorvatsko, Itálie, Nizozemí). S držením na tři čtvrtě na tři nemám problém, ruce nijak nebrní, naopak držet ten volant zespodu, už bych párkrát skončil mimo dálnici. Blbci jako vy, kterým na šikmé koleji najednou ujede volant, se totiž nacházejí všude a je potřeba být připraven kdykoliv rychle reagovat.

        Pro městský provoz je spíš lepší automat. Anebo auto, kde se nemusí mezi 20 a 50 třikrát řadit (HTP stejně ve městě žere jak dvouapůllitr a courá se pomaleji než cyklisti).

        Odpovědět
  6. subjektivní zkušenost – při dlouhých trasách se mi docela potí dlaně – nepříjemný pocit držení volantu, tak občas držím volant jen prsty v jeho spodní části = špatně.

    Pomůžou řidičské kožené rukavice, které trochu absorbují pot a pak není nepříjemné držet volant v poloze „2:45″…

    Odpovědět
    • Velmi dobrá rada 🙂 Sice mám volant, který má kolem ramen obšívku podobnou té v řidičských rukavicích, takže ten pot odvádí stejně dobře, ale po 250 000 najetých kilometrech se už ta obšívka při pocení dost nepříjemně drolí.

      Odpovědět

Napsat komentář