Při toulce do minulosti se podíváme na jeden poklad z 30. let. Jmenuje se BMW 328. Jak se z úspěšného závodního vozu stala kořist mocipánů a ostatních automobilek?
Je možné vyrobit vůz, který by zvládl rally i závod Le Mans? Dnes to možné není a lze si to jen těžko představit, ale před více jak 70 lety to možné bylo. Ale ani tehdy to ne každý výrobce svedl. Nacistický režim podporoval domácí strojírenství, a to nikoliv jen vojenský sektor, sport samozřejmě také. Továrně BMW nic nestálo v cestě postavit výjimečný automobil a 328 jím opravdu byla. Její technická vyspělost v roce 1936 doslova ohromila veřejnost.
Nadčasový podvozek
Nadčasové bylo trubkové šasi a hliníkový trup nesoucí každý blatník zvlášť. Karoserie dvoumístného vozu evokovala na první pohled dynamiku. Přes dlouhou kapotu zajištěnou dvěma koženými řemeny se dostáváme k čelnímu dvoudílnému oknu, přičemž každá jeho část, jak před řidičem, tak před spolujezdcem, se dala individuálně nastavit, případně zcela sklopit. Dveře se otevíraly do protisměru, jak kázaly tehdejší mravy. V prohlubni zadní kapoty se nacházelo náhradní kolo, pod ním vykukovalo hrdlo nádrže. Kola nebyla drátěná, nýbrž plechová, uchycená centrální maticí. Vpředu bylo nezávislé zavěšení s příčnými trojúhelníkovými rameny, vzadu tuhá náprava. Na obou nápravách byly hydraulicky ovládané bubnové brzdy.
1000 Kč za založení účtu
Tisícovka, která leží doslova na zemi. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát kartou a tisícovka je vaše. To mě zajímá.328
Řadový šestiválec s „hemi“
Vůz poháněl dvoulitrový podélně uložený řadový šestiválec krmený třemi dvojitými karburátory. Výkon posílal přes 4stupňovou manuální převodovku na zadní kola. U motoru bychom se pozastavili. Konstruktér Fritz Fiedler navrhl půlkruhové spalovací (hemisferické) komory. Motor byl samozřejmě jednovačkový, zdvihací tyčky ovládaly sací ventily, zatímco vodorovné tyčky nad nimi otevíraly ty výfukové. Toto řešení jak ho Fiedler navrhl, přinášelo podobný výkon jako dvouvačkový rozvod DOHC, i když těžko soudit technologie, které dělí polovina století. Výkon civilní verze byl 59 kW (80 k), závodní měly mnohem více.
Byť byla kariéra 328 krátká (1936–1940), dovedla řadu jezdců ke zlatým věncům. Vozy se zúčastňovaly různých soutěží v různých karosářských variantách – i coupé! Jmenujme ty nejznámější – 1939 Le Mans – páté, sedmé a devátém místo celkově. Vítěz RAC Rally v témže roce a vítězství Mille Miglia 1940, kde BMW přišlo s novou karoserií roadsteru.
328 v akci
Poválečná kořist
Dokonalost tohoto stroje a prohra Německa ve 2. sv. válce učinily z 328 kořist. Komunističtí papalášové z východního bloku se o ni prali stejně jako další výrobci automobilů. Jedno závodní auto z Mille Miglie bylo po válce převezeno do Anglie jako součást vypořádání válečných reparací. Zde se více či méně okopírovaná 328 objevovala pod názvem Frazer Nash a u výrobců jako Bristol a AC. Ve východoněmecké komunistické EMW (Eisenach Motoren Werke) žili z nápadů BMW ještě další 40 let.