Co stojí za popularitou japonských sportovních vozů, které si v očích fanoušků získaly status legend? Proč začíná být čekání na další vlnu těchto legend nesnesitelné?
Pokud si uděláte seznam sportovních modelů z let 1990–1999, které vyráběly japonské automobilky, získáte poměrně slušnou řádku aut. Uděláte-li si seznam téhož, avšak z let 2000–2010, zjistíte, že řady sportovních modelů značně prořídly. Může za to snad vývoj japonské ekonomiky? Neřekl bych, vždyť 90. léta jsou v případě Japonska označována jako „ztracená dekáda“, navíc prodej sportovních vozů podobně jako luxusního zboží nekoresponduje se (špatným) stavem ekonomiky kdekoliv na světě.
Po miléniu hájily čest japonských zadokolek jen tři vozy – Honda S2000, Nisssan 350Z a Mazda MX-5. Na S2000 už žádný model nenavázal, hothatch Civic Type-R skončil na evropském trhu v roce 2010, na další ostrý Civic čekáme. Nissan na 350Z kontinuálně navázal modelem 370Z a Mazda se oblíbeného roadsteru MX-5 drží. Modely RX-7 a RX-8 se už nástupce nedočkaly. Mezi čtyřkolkami vytrvalo Subaru s WRX STI a Mitsubishi s Lancerem Evolution. Po cca 6leté odmlce se fanoušci Nissanu Skyline GT-R dočkali nástupce (GT-R), který se jako první GT-R začal vyrábět i s levostranným řízením.
Contents
Vztyčený prapor nesou GT-R a GT86
1000 Kč za založení účtu
Tisícovka, která leží doslova na zemi. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát kartou a tisícovka je vaše. To mě zajímá.Na Nissan GT-R dodnes neodpověděla Honda a ani Toyota. Přitom Honda v „pravidelných“ intervalech představuje nástupce legendární NSX prostřednictvím konceptů, ale sériový model zatím nepředstavila. Toyota udělala radost všem fandům hachi-roku (Corolla AE86 z 80. let), když v roce 2012 začala s výrobou GT86 – dostupného coupé s pohonem zadních kol. Na modely Celica a Supra nenavázala. Díky přítomnosti GT86 není Celica třeba, ale mezeru po modelu Supra by bylo dobré vyplnit. Někteří mohou argumentovat, že Toyota „smečovala“ prostřednictvím své dceřiné automobilky Lexus, konkrétně modelem LFA. Těch se ale vyrobilo jen 500 kusů a prodávaly se za cenu 10 miliónů korun.
Čas a peníze, které Toyota investovala do vývoje LFA, by tak mohla zúročit při tvorbě nástupce Supry. Ostatně se nechme překvapit, co Toyota představí na nadcházejícím detroitském autosalonu. Šušká se o konceptu Mirai, který nastíní (technickou) podobu možného nástupce Supry. Nebude těžké si domyslet, že vůz bude vybaven hybridními technologiemi. Ostatně, hybridní bude i další Nissan GT-R někdy kolem roku 2016 a příští NSX, jestli teda někdy nějaká další NSX vůbec bude.
Kde je zakopaný pes?
Japonské automobilky byly vždy charakteristické pro svou mainstreamovou produkci. Vždyť taky na rozdíl od sportovních aut jsou to ta „obyčejná“, která generují automobilkám zisky. V posledních patnácti letech je v Japonsku odklon od sportovních modelů směrem k běžné produkci citelný. Jakoby ta „zelená auta“ produkující minimum emisí měla spasit svět. Nespasí a to i díky cenám těchto aut. Šetření automobilek a s tím mnohdy spojený odchod „tovární“ účasti v automobilových závodech byl dalším hřebíčkem do rakve sportovním vozům.
Staré vykopávky nevymřely, zatím
Možná si říkáte, proč fňukám, když Japonci dále vyrábí sportovní auta, jen v menší míře. Mám obavy z budoucnosti. Fanoušci, úpravci a závodníci stále „používají“ AE86, RX-7, 180 a 200SX, Celicy a Supry, staré GT-R, ale s čím budou jezdit a závodit za dalších 10, 15 let? S hybridy? Potěšilo mě, když před pár dny Subaru zveřejnilo fotky nového STi.
Naopak mě zarmoutila zpráva od Mitsubishi, které plánuje nástupce Lancer Evolution vybavit dieselovým a elektrickým motorem. Příznivci tohoto modelu by si tak současné Evo X měli nakoupit do zásoby, kdoví jak dlouho bude ještě v prodeji. Jak je vidět na příkladu dvojčat GT86/BRZ, které vyvolaly kladné ohlasy, sportovní auta made in Japan jsou stále žádaná. Nejbližší budoucnost tak ukáže, zdali se Japonci začínají probouzet nebo těch několik sporťáků dělají jen ze setrvačnosti.