Setkání s automobily staršího data narození mě neutvrzuje v domnění, že stará auta jsou lepší než ta nová. Utvrzuje mě to v tom, že dnes automobilky chrlí jen spotřební zboží. Čtěte, jaký dojem ve mně zanechalo setkání se žralokem.

Je jen o málo mladší než já, pamatuje první funkční období Helmuta Kohla a vypadá prostě úžasně. Obcházím ho kolem dokola a přísným pohledem hledám chybičky. Marně. Hliníková kola jsou jako nová, plechy zdravé a interiér velmi zachovalý. Mimochodem, i kdybych měl zavázané oči, poznal bych, že jde o staré BMW, jejich interiéry mají totiž charakteristickou vůni. Naštěstí pásku přes oči nemám a jen žasnu, v jakém stavu koupil můj dobrý kamarád tento kousek.

Zatímco prozkoumávám černého youngtimera, v duchu si říkám, jak velkou cestu „ujely“ auta za posledních pětadvacet let. Například velikost – tahle řada 5 (E28) je zhruba stejně velká jako současná řada 3. Nejsem žádný čahoun, přesto, když si uvelebím na zadních sedadlech, mám nad hlavou tak málo místa, že s kulichem (bez bambule) bych dřel hlavou o strop. Do většiny dnešních aut bez problémů nastoupím s cylindrem. Dveře, další díl, na kterém se dají demonstrovat rozdíly dneška a dob minulých, jsou tak úzké, že je mohu uchopit mezi palec a ukazovák. Na airbagy, reproduktory či držáky schopné pojmout dvoulitrové PET láhve zapomeňte. Pravda, bouračce v tomhle dědečkovi bych se rád vyhnul. Oblíbili jste si měkčené plasty dnešních aut? Já ano, ale zdaleka nevydrží to, co „plastový beton“ na jaký zrovna teď koukám. O škrábancích či mastných flecích nemůže být řeč. I když jsou moderní plasty příjemné na dotek, tak jejich problémem je, že je z nich vyrobeno všechno. Tím spíše mě zahřeje pohled na kovový mechanismus popelníku. V redakčních testech jsem několikrát chválil volanty současných BMW, obzvlášť, byl-li vůz vybavený M-paketem. Mám však podezření, že někdo v mnichovské automobilce hlídá, aby s každou generací byl věnec volantu silnější. Emkový volant v E28 je co do tloušťky i průměru velký tak akorát. Řekl, tady někdo slovo „multifunkční“? Ha ha! Nasvícení budíků v kapličce působí na dnešní poměry až komicky. Ukazatelé jsou nasvícené, jako kdyby na ně řidič svítil červenou baterkou. Vítejte zpět v 80. letech.

Pak otočím klíčkem v zapalování. Tím obyčejným klíčem s plastovou černou hlavou, na které je vyražený znak výrobce. Klíč nemá tvar auta, velikost mobilního telefonu a ani neobsahuje diskotéku. Náhradní klíč je ještě lepší, zhruba stejný používám k odemčení zahradní branky. Startér zavrčí a šestiválcový motor se pozvolna rozeběhne. Řídicí jednotku vstřikování paliva (Motronic) by dnes strčila do kapsy kdejaká kalkulačka. Má to však výhodu, nemá se zde moc co porouchat. V nedávném testu BMW 428i xDrive jsem si posteskl nad nejnutnějším nářadím resp. jeho zbytky v kufru. S vybavením, které obsahují schránky starých bavoráků, byste byli schopni někde na odpočívadle opravit třeba převodovku. Paradoxní že? 


Autor: Tomáš Čanda

nářadíčko

To krásné na starých autech je ta jejich mechaničnost a v mnoha případech i jistá „vymakanost“ vzhledem k době, v jaké vznikly. Přestože mám rád youngtimery, tak nejsem hlasatelem myšlenek, že jenom stará auta jsou dobrá a ta dnešní nestojí za nic. Nelze se však ubránit skutečnosti, že dříve se auta (alespoň ta Made in West Germany – tato nálepka tehdy opravdu něco znamenala) dělala na výdrž, zatímco dnes se auta vyrábí jako spotřební zboží. Jsou krásná, chytrá, bezpečná, úsporná, ekologická, ale jejich životnost je srovnatelná s mobilem či tabletem. Myslím, že nejsme daleko od chvíle, kdy se auta, stejně jako spotřební elektroniku, nebude vyplácet opravovat. Ostatně dnes se vadné součástky v autech neopravují, ale vyměňují za nové. Tohle konkrétní BMW mělo štěstí na své majitele, opodál stojí „piano“ (Mercedes-Benz třídy E W123), které vypadá, že s ním někdo objel svět kolem dokola. Ne jednou, ale tak třikrát. Zatímco si na jeho karoserii pochutnává koroze, já bych se vsadil, že motor neřekl své poslední slovo a s chutí by vyrazil na další štaci kolem světa.

Zajímá vás, jak tohle BMW jezdí? Čtěte moje dojmy z jízdy