Seznamte se s profilem řidiče, který představuje jisté ohrožení pro ostatní účastníky silničního provozu, přestože si myslí, že dělá všechno správně.

Muž ve věku cca 40–60 let. Řídit může vyšisovaný letitý Favorit stejně jako nový hjundé. Určitě ho nepotkáte v audině či bavoráku, protože tahle auta řídí jen piráti silnic nebo lidé páchající závažnou hospodářskou kriminalitu. Poznávací znamení: styl jízdy kombinující přehnanou opatrnost s nečekanými manévry. Kódové označení: pan Brambůrek.

Rychlostní limity

Pan Brambůrek jezdí většinou rychlostí nižší, než je ta maximální povolená. Jistě, ne každý měl to štěstí, že se narodil do rodiny Maria Andrettiho. Problém nastává v následujících dvou případech. První: Silnice s poměrně hustým provozem, minimem zatáček a daleko od civilizace. Na ceduli sice 90, ale všichni tu jedou tak 110 km/h. Proč? Protože všechny vnější faktory dovolují člověku jet o trochu rychleji a přesto bezpečně. Pan Brambůrek nejede 90 km/h, ale spíš tak 70–80 km/h. Výsledkem je fronta naštosovaných aut jedoucích si nárazník na nárazníku, kdy jednotlivým řidičům postupně povolují nervy a začínají (mnohdy riskantně a zbytečně) předjíždět.

Druhá: Pan Brambůrek na dálnici, pochopitelně v levém pruhu a 120 km/h na budíku. Po vašem zdlouhavém urgování dálkovými světly uhne, v tom lepším případě. Horší variantou je, když morálka panu Brambůrkovi velí „školit“ za ním jedoucí řidiče, že na dálnici platí stotřicítka. Zde je třeba poznamenat, že jako „spořádaný motorista“ pan Brambůrek selhává. Po dálnici se jezdí vpravo a „trestání“ řidičů není v kompetenci jeho, ale policie.

Rychlostní limity představují pro pana Brambůrka jakési zaklínadlo. Až se sami sebe na nemocničním lůžku budete ptát, jak vás ten blbec mohl srazit na přechodu, odpověď je jednoduchá – neviděl vás. Proč? Protože při jízdě v obci nekouká pan Brambůrek na silnici, nýbrž na rychloměr, aby mu policejní radar nenaměřil náhodou 51 km/h.

(Zbytečná) zpětná zrcátka a (ne)používání blinkrů

Když se pan Brambůrek soustředí na řízení, zaměstnává ho to natolik, že už nestíhá sledovat zpětná zrcátka. Ta se stávají jen nutným „doplňkem“ k úspěšnému absolvování STK. Jedete-li za panem Brambůrkem, raději počítejte s tím, že o vaší přítomnosti vůbec neví. Většinou ani v případě, že řídíte houkající auto s nápisem Ambulance. Panu Brambůrkovi nedělá problém z ničeho nic zastavit či odbočit, aniž by o svém úmyslu informoval ostatní řidiče prostřednictvím směrovek. Tedy jak kdy, protože může nastat i opačná situace – pan Brambůrek bliká … už asi tak posledních 5 kilometrů a vy nevíte, jestli jen zapomněl vypnout blinkr, nebo jestli opravdu hodlá odbočovat.

Kruhový objezd – místo, které pro pana Brambůrka představuje problém. Dokud je na objezdu či v nejbližším okolí alespoň jedno auto, pan Brambůrek se zdráhá vjet na kruhový objezd. A preventivně bliká už předem.

Milion kilometrů bez nehody

Největším neštěstím pana Brambůrka nejsou jeho přešlapy a kiksy za volantem, ale přesvědčení, že on dělá všechno správně a všichni ostatní jsou blbci. Pan Brambůrek o sobě nepochybuje, protože je dobrý řidič, vždyť má najeto milion kilometrů bez nehody. To, že vystavuje ostatní účastníky silničního provozu permanentnímu ohrožení, už jaksi nevidí. Osobně by mě zajímalo, jakým stylem je onen milion kilometrů najetý. Za hezkého počasí pomalu, za deště se staženými půlkami a na sněhu chraň Bůh…(?) To vše v automobilu průměrného nebo podprůměrného výkonu. O nějaké škole smyku četl pan Brambůrek jen v novinách a nad něčím takovým nikdy nepřemýšlel. Proč taky, vždyť on jezdí pomalu.

Kdo je bez chyby, ať hodí kamenem

Všichni děláme chyby za volantem. Jen jich nemusí být moc a nesmí skončit křížkem u cesty. Každý řidič má nárok na „své“ tempo, ale i tahle „svoboda“ má své hranice. A až vás příště někdo vytroubí nebo vybliká, ptejte se v první řadě sebe, co děláte špatně, a teprve pak hledejte chybu u ostatních řidičů. #Respekt #Pokora