Na pohled sportovní, uvnitř komfortní, na cestách úsporný, na řízení příjemný. Tak přesně takový je nový model CC od Volkswagenu. Jak obstálo čisté TDI na silnici a pak tváří tvář sličné modelce?
Jste-li manažer středního věku pracující ve společnosti vyznávající tradiční hodnoty, který o víkendech pěstuje rodinný život, pak s největší pravděpodobností jezdíte s Passatem. Vy jste si ho sice nevybral, to udělal váš zaměstnavatel, konkrétně člověk, který má u vás ve firmě na starost fleetový program, ale určitě si nestěžujete. Vůz je to solidní, formální a nevyčnívá z řady, podobně jako vy, že? Naopak „cécéčko“ je o poznání atraktivnější automobil, obzvláště s bílou barvou Candy. Sex-appeal testovaného vozu dále zvyšovaly prvky příplatkové výbavy jako 18“ kola, tónovaná zadní okna a panoramatické střešní okno.
Modely Passat a CC (dříve Passat CC) mají stejné DNA, ale liší se svým vzhledem a použitelností. Každý z nich cílí na jiného zákazníka. Dlouhá silueta s nízkou střechou a bezrámovými okny je to, co činí CC tak atraktivním. Při pohledu na model CC by vás mohlo napadnout slovo: „sportovní“. Pravdou ale je, že CC je asi tak sportovní jako pánské sportovní sako. V obou budete dobře vypadat, ale pro sport není vhodné ani jedno. Přednosti CC hledejte jinde.
Contents
Dobré netřeba měnit
1000 Kč za založení účtu
Tisícovka, která leží doslova na zemi. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát kartou a tisícovka je vaše. To mě zajímá.Nové CC je nové tak napůl, exteriér jiný je, kdežto interiér prošel spíše jen faceliftem a to hodně umírněným. U Volkswagenu neradi mění dobré věci – přehlednou palubní desku a výborné sedačky. Sportovní sedadla nabízí dobré boční vedení a komfort na dlouhých cestách. Testovaný vůz měl sedadla v provedení kůže/alcantara, což hodnotím jako nejlepší možnou kombinaci, neboť to dobře vypadá a ještě lépe se v tom sedí. Výtku však mám k poloelektrickému ovládání – opěradlo a bederní opěrku si nastavujete pomocí tlačítka, ale posun sedadla manuálně. Myslím, že model CC by byl hoden plně elektrického mechanismu v základní výbavě.
V kabině je dostatek odkládacích prostor, čtyři kelímky s pitím máte kam odložit. Testovaná auta nejraději řídím, ale v případě CC jsem strávil několik desítek kilometrů na zadních sedadlech a nelitoval jsem. Cítil jsem se velmi dobře a to zejména díky mé výšce menší než 175 centimetrů. Být vyšší, tak bych se dotýkal hlavou stropu. Podobné je to i s prostorem pro nohy, kterého je tak akorát, pokud máte tu „správnou“ výšku. Pokud byste přední sedadla posunuli co nejvíce dopředu, pak vzadu můžete s trochou nadsázky trénovat nohejbal.
Tónovaná skla vytváří útulnou atmosféru, zejména v těchto letních dnech a poskytují dostatek soukromí. Základní konfigurace sedadel je čtyřmístná, připlatit lze za pětimístnou verzi (testovaný vůz). Ve skutečnosti je to spíše 4+1. Účelem panoramatického střešního okna je zvýšení atraktivity auta a prosvětlení interiéru. Obojí si zaslouží pochvalu. Příval čerstvého vzduchu do kabiny vozu lze označit za podružnou funkci. Interiér je dobře odhlučněný a dobře ozvučený. Za zmínku stojí zavazadlový prostor – má pravidelný obdélníkový tvar, je pěkně přístupný a pojme 532 litrů nákladu.
Jezdí modré TDI na moč?
Testovaný automobil poháněl motor s označením BlueTDI, tedy čtyřválcový diesel 2,0 l s výkonem 103 kW. Tato pohonná jednotka splňuje emisní normu Euro6 a její přínos je v redukci oxidu dusíku až o 90%. Do výfukového potrubí se vstřikuje močovina, která čistí spaliny. V katalyzátoru se oxid dusíku přeměňuje na neškodný dusík a vodní páru. Pochopitelně je zde přítomen i filtr pevných částic. Aditivum AdBlue (na bázi močoviny) se doplňuje do samostatné nádrže pod podlahou v kufru.
Servisní interval výměny oleje je 30 000 kilometrů, ale AdBlue bude potřeba doplnit dříve, záleží však na způsobu používání vozidla. U testovaného vozu to vycházelo zhruba po 15 000 najetých kilometrech. Jednorázové doplnění AdBlue v autorizovaném servisu vyjde na cca 2 000 Kč. Pokud by k doplnění nedošlo, řídící jednotka motoru sníží točivý moment. Eko životu je tak nutné něco obětovat. Pořizovací cena vozu je rovněž vyšší – CC 2,0 TDI (103 kW) stojí od 766 900 Kč resp. od 826 900 Kč s převodovkou DSG, zatímco CC 2,0 BlueTDI (103 kW) vás vyjde na 796 900 Kč resp. na 856 900 Kč. Dle výrobce má modré TDI o jednu desetinku vyšší spotřebu paliva ve srovnání s klasickým TDI. Tolik teorie, jak si ale stojí motor, který umí léčit hory, v praxi?
Kreditní karta STYLE na rok zdarma
Nečekané výdaje s vaším miláčkem na čtyřech kolech? Pořiďte si kreditku STYLE hned teď a máte ji na rok zdarma. Požádejte hned teď online a za chvilku s ní už můžete platit.| palivo | nafta | akcelerace 0–100 km/h (s) | 9,9 |
|---|---|---|---|
| náhon | přední | maximální rychlost (km/h) | 212 |
| počet válců | 4 | převodovka | 6A |
| objem motoru (ccm) | 1968 | kombi. spotřeba (l/100 km) | 5,2 |
| výkon (kW) | 103 | objem zavazdl. prostoru (l) | 532 |
| točivý moment (Nm) | 320 | pohotovostní hmotnost (kg) | 1592 |
Řidič slečny Daisy
Během prvních kilometrů s CC jsem se nevyhnul vzpomínkám na Passat, který jsem testoval vloni. Pocit, že je CC dlouhé a nízké (opravdu tomu tak je) poměrně rychle zmizel. Naše CC mělo, stejně jako Passat, dvouspojkovou automatickou převodovku DSG s možností manuálního řazení prostřednictvím pádel pod volantem. Výkon 125 kW (170 k) v Passatu jsem hodnotil jako dostatečný. Ne že by 103 kW (140 k) nestačilo, ale deficit 30 koníků jsem prostě pocítil. Naštěstí (nebo snad naneštěstí?) CC ve vás nevyvolává choutky po sportovní jízdě. Řízení je lehce přeposilované a pedál plynu je vůči pedálu brzdy mírně utopený, takže nelze zcela plynuje „přešlápnout“ z plynu na brzdu. Chod pedálů jako takový je příjemný a dávkování brzdného účinku bezproblémové. Pochopitelně i na řízení jsem si zvykl. Převodovka je výborná a podvozek rovněž. Opět malá odbočka k Passatu – ten byl vybaven tlumiči DCC (nastavitelná tuhost), které velkou měrou přispívaly ke komfortu. Testované CC tento příplatkový prvek nemělo a jak se ukázalo, vůz dobře fungoval i bez něj. Tlumiče jsou, jak jsme u německých vozů zvyklí, trochu tužší, přesto nabízí dostatek komfortu. Většinu nerovností jsou schopny odfiltrovat bez výrazných otřesů či pazvuků a na kvalitním asfaltu fungují jedna radost. Volkswagen v tomto směru docílil dobrého kompromisu.
Zajímavá je funkce „plachtění“. Sundáte-li nohu z plynu, otáčky motoru klesnou téměř na volnoběh a automobil plachtí s pozvolna klesající rychlostí. Opětovné sešlápnutí plynu či brzdy vrátí otáčky na úroveň před plachtěním. To se pozitivně odráží na spotřebě paliva, horší je to už s dynamikou. Na akceleraci si tak musíte chvilinku počkat, ale u „eko“ auta se to dá tolerovat. Výkon 103 kW a maximální točivý moment 320 Nm dostupný mezi 1750 a 2500 ot./min. postačují na uvolněné cestovní tempo. Když zapomenete na závodění, vůz se vám odvděčí komfortem a velmi příznivou spotřebou.
K benzínce jednou za čas
Výrobce udává kombinovanou spotřebu 5,2 l a 6,8 l v městském provozu. Mě se podařilo dosáhnout opačných hodnot. Po půlhodinovém courání ve městě s co nejlehčí nohou na plynu ukázal palubní počítač hodnotu 5,3 litru. Naopak mimo město jsem jezdil za 6 litrů. Cestu z Prahy do Liberce a zpět, včetně jízdy ve městě, jsem absolvoval se spotřebou 6,3 l/100 km a to jsem nebyl brzdou provozu. Zajímavého výsledku jsem dosáhl i na trase dlouhé 56 kilometrů zahrnující dálnici a okresní silnici včetně několika obcí. Výsledkem maximálně úsporné jízdy trvající 49 minut s průměrnou rychlostí 69 km/h byla spotřeba 5,1 l/100 km. Naopak „normální“ jízda s průměrnou rychlostí 87 km/h trvala 38 minut a spotřeba poskočila na 5,8 l/100 km. V zájmu nízké spotřeby má převodovka tendenci brzo řadit vyšší rychlostní stupně. Když jsem vzal řazení do svých rukou a snažil se z CC dostat maximum, motor si řekl o příděl 11,4 l/100 km.
Závěr
Volkswagen CC je vysoce atraktivní auto vhodné jak na denní ježdění, tak na dlouhé cestování. Nabízí opravdový komfort (záleží na množství příplatkové výbavy), dostatek prostoru a velký zavazadelník. Dieselový motor s výkonem 103 kW je dostatečný pro běžné cestovní tempo a ocení jej řidiči orientovaní na spotřebu paliva. Z pohledu jízdy se BlueTDI chová jako jakékoliv jiné tédéíčko, ale servisní resp. provozní náklady navyšuje aditivum AdBlue. Motor si s převodovkou DSG rozumí, takže není důvod se této kombinaci vyhýbat.
Chválím ergonomii ovládacích prvků na palubě, sedačky a couvací kameru. Naopak mám výtku k dekoru – kartáčovaný hliník působí na omak jako lakovaný plast. Věc, která na první pohled vidět není, přesto by v takovémto autě nemusela být, je nezakrytý „strop“ zavazadlového prostoru (viz fotogalerie). Volkswagen tam ušetřil metr černého koberce a vám se při plně naloženém kufru budou zachytávat zavazadla o obnažený plech. Jízdní vlastnosti hodnotím jako velmi dobré, svižnou jízdu vůz zvládá s grácií, ale na vyloženě sportovní jízdu si nechte zajít chuť. Pokud jste tedy klidnější povahy a přesto toužíte po autě, které dobře vypadá, pak vám lze CC s čistým svědomím doporučit.
Cena
Volkswagen CC 2,0 BlueTDI DSG stojí v základu 856 900 Kč vč. DPH. Cena zapůjčeného vozu činila 968 900 Kč vč. DPH.
Poděkování patří společnosti Volkswagen Import Group, dále panu Němečkovi a slečně Michaele.
Máme pro vás hned dvě fotogalerie.
„cécéčko“ je krásné auto, osobně se mi líbí mnohem více než podobná auta jiných značek. Je však pravdou, že ještě více se mi líbil Passat CC, který se více odlišoval od Passata než aktuální jen CC. DSG je celkově velmi povedené, mimo fce „plachtění“, kterou je možné vypnout, má také chztré přibrždění motorem, tzn, když plachtíte a brknete o brzdu, DSG zařadí stupeň který tam před plachtěním a přibržďuje motorem, když o brzdu jen nebrknete, ale lehce se jí dotýkáte déle, DSG shodí převod o stupeň a přibrždění motorem je intenzivnější. 🙂
Dovolím si komentář ke značně subjektivní věci jako je „spotřeba“. Moje Octavia RS Combi, 2.0tdi, rv. 2007, manual, chip (cca 195ps), najeto 145tis km: při jízdě „plyn na podlaze“ je maximální spotřeba 11.0lt/100km dle počítače, naopak při velmi opatrné jízdě je spotřeba 5.5lt/100km při použití 18′ kol (225/40/18), v zimě na menších kolech cca 0,7lt méně.
Je rok 2013 a CC se 140ps a nutností doplňovat močovinu dosáhne 5,1lt/100km. Dá se toto považovat za pokrok směrem k uživateli? Ve smyslu emisí a zdanění na západ od nás asi ano, ovšem pro klienta z východní Evropy (kam tento systém zdanění dříve nebo později dorazí) zatím ne.
AdBlue ale nemá pozitivní vliv na spotřebu, nýbrž na emise.
Tomu rozumím. Points:
a) emise /emisní třída nejsou ve střední a východní Evropě „zatím“ pádný ekonomický argument- tudíž proč si komplikovat život AdBlue…
b) spotřeba: za posledních cca 6 let se motory 2.0tdi od VW GROUP neposunuly spotřebou nijak zvlášť dopředu
c) uživatelský „komfort“ (nehodnotím kvalitu jízdy) se spíše snižuje
Přesně tak. Toto není pokrok pro uživatele ale ve jménu pseudoekologie díky níž vzrostla reálná spotřeba a klesla spolehlivost – životnost moderních motorů. Spousta lidí se slzou oku vzpomíná na klasická, dobrá rotační TDI, která zvládla bez problémů statisíce km se spotřebou 5-6 litrů.
Každopádně připlácet si za eko variantu v našich podmínkách nemá smysl. Co má, tak chip a demontáž filtru pevných částic.
Jak je napsáno, tohle auto vám nejspíš příkřne, správce vozového parku. Kdybych já byl tím správcem vozového parku, pokusil bych se někde u dealera vyhrabat ve skladových vozech poslední Alfy 159. Když už mám být ten manažer firmy vyznávající tradiční hodnoty, tak ať je vidět, že nejsem úplný suchar.