Jestli vaše znalosti o automobilech končí u poznání, že mají čtyři kola a volant, tak si ušetřete čas dumáním nad tím, zda opravdu existuje někdo, kdo je ochoten zaplatit přes 21 milionů amerických dolarů za jedno auto.

Asi jste zachytili informaci v hlavních sdělovacích prostředcích, že na srpnové aukci RM Sotheby´s v Kalifornii se vydražil závodní Jaguar D-Type, vítěz 24 H Le Mans z roku 1956 a první D-Type dodaný soukromé závodní stáji Ecuire Ecosse, za 21 780 000 USD (cca 525 mil. Kč).

V diskuzích pak lidé často píší, jak je to neuvěřitelné, co by za ty peníze mohlo být jiného a že je to vlastně jen blbý kus plechu.

Neuvěřitelné je to pouze pro lidi, kteří nemají možnost provozovat sběratelství (čehokoli) na té nejvyšší úrovni. Částka, jakou nový majitel vozu zaplatil je sice obrovská, ale debata, zda má daný vůz či jakýkoliv vůz na světě takovou cenu, patří k pivu do čtvrté cenové. Obchod proběhl veřejně, cena byla stanovena, akceptována a zaplacena. Víc k tomu netřeba dodávat.

Charitativní řeči o tom, kolik dobrých skutků mohlo být s takovou sumou peněz vykonáno, vedou akorát jedinci, kteří podobnými penězi nedisponují a pravděpodobně nikdy disponovat nebudou, ale na teoretické utrácení cizích peněz jsou experti.

Souhlasit tak lze snad jen s tvrzením, že je to jen blbý kus plechu, stejně jako jsou populární romány blbým kusem popsaného papíru a umělecká díla světoznámých malířů jen barvou počmáraná blbá plátna.