reklama Suzuki

TopDrive vám exkluzivně přináší nejrychlejší silniční Ferrari – nový model F12 berlinetta. Seznamte se s jeho technikou a detaily, které neunikly našemu fotoaparátu.

Na úvod se sluší říci, že F12 berlinetta je nejvýkonnější a nejrychlejší silniční Ferrari, které bylo doposavad vyrobeno. To se dá čekat, nakonec je to také nejnovější model. Fascinující na tomto voze je způsob, jakým dokáže skloubit sportovnost s použitelností. Nebavíme se totiž o derivátu závodního vozu, ale voze třídy gran turismo, jehož úkolem je poskytovat majiteli rychlé a zároveň komfortní cestování. F12 berlinetta je mezníkem nejen v rámci Ferrari, ale i mezi sportovními vozy.

Vášeň s překvapením

Stojíme v showroomu před nablýskanou berlinettou a nemůžeme si nevšimnout lidí, kteří se zastavují na chodníku a dívají se skrze výlohy na tu krásu. Vidí červené Ferrari, ale detaily jeho krásy jim zůstávají skryty. Ostatně, i když stojíte tváří tvář vozu, tak je to takový útok na vaše zrakové smysly, že mnohé části vozu zkrátka přehlédnete.

Přestože je F12 berlinetta menší než její předchůdce, model 599, je to stále „kus“ auta. Novinka je rovněž lehčí o cca 70 kilogramů a také pevnější. Torzní tuhost karoserie se zvýšila o 20% ve srovnání s karoserií modelu 599. Na šasi je použito dvanáct druhů slitin hliníku.

Předek berlinetty se tváří hodně jedovatě. V rozích nárazníku jsou (zavřené) šachty pro chlazení brzd (Active Brake Cooling). Při pohledu na boky vozu si všimnete výrazného prolisu od předních blatníků až po dveře. Prvek, který nemusíte ihned zaregistrovat, je vzduchový most mezi kapotou motoru a blatníkem. Ten plynule přechází ve zmíněný boční prolis. Zadní blatníky mají v horní části průduchy odvádějící teplo od zadních brzd a diferenciálu. Podvozek vozu je zakrytý. Zpoza zadní části vystupuje difuzor, který navazuje na nárazník a dále v podobě ostré linky pokračuje kolem kulatých světlometů. Všechny tyto aerodynamické prvky, tunely a mosty generují přítlak 123 kilogramů při rychlosti 200 km/h.

Vše na volantu

Karbon, kůže a hliník. S touto svatou trojicí se setkáte v interiéru a můžete nám věřit, že z kvality zpracování nebudete zklamáni. Po exteriéru vás čeká optická extáze i v kabině vozu. Palubní deska, tvar a rozmístění ovladačů mají k zaběhnutým konvencím daleko. Zorientovat se zde ale není těžké, ergonomie je citelně zaměřena na řidiče. Centrálně umístěnému otáčkoměru sekundují dva displeje. Ten levý informuje o rychlosti, teplotách a stavu provozních kapalin a dále o nastavení vozu, pravý displej zobrazuje funkce radia, navigaci a telefon. Jen ovládání klimatizace je na svém místě. Tři tlačítka pro ovládání převodovky se nachází na středové konzole. Nejdůležitější prvky soustředilo Ferrari na volant. Ten je akorát velký, akorát silný, se zploštělou spodní částí a spoustou tlačítek – startování motoru, směrovky, stěrače a tlumiče. 

Dále je zde otočný ovladač Manettino s režimy WET, SPORT, RACE (s ním je F12 nejrychlejší), CT OFF (deaktivace kontroly trakce) a ESC OFF (deaktivace stabilizačního systému). Tím odpadá potřeba klasických páček pod volantem, kde se nachází jen pádla řazení – dostatečně velká, aby byla „po ruce“ i se zatočeným volantem, protože jsou uchycena na sloupku řízení. Pádla mohou být v hliníkovém či karbonovém provedení. 

reklama Isuzu

Samostatnou kapitolou jsou sedadla. Nejen že si můžete vybrat typ, ale dokonce i velikost, podobně jako to děláte při koupi oblečení. Tento vůz měl standardní sedačky, které jsou kompromisem mezi sportovní a pohodlnou jízdou na dlouhé vzdálenosti. Druhým typem jsou sportovní anatomy s karbonovou skořepinou.

Místo pro zavazadla

F12 berlinetta je sice gétéčko, ale interiér má pouze dvoumístný. Dobrá zpráva je, že posádka si může přibalit více než jen kreditní kartu a balíček papírových kapesníčků. Zavazadlový prostor je poměrně velký a dobře přístupný. Víko kufru se otvírá včetně zadního okna, takže s trochou nadsázky bychom mohli F12 přirovnat k rodinnému hatchbacku. Na podlaze jsou úchytná oka a přepážka mezi kufrem a kabinou se dá sklopit.

Sedmsetčtyřicet hřebců

Na závěr jsme si nechali to umělecké dílo nacházející se pod přední kapotou. Po jejím zvednutí vidíte motor s velkým M v celé své kráse. Z vidlicového dvanáctiválce se podařilo dostat výkon 740 koní a to bez přeplňování. Vytáčet jej můžete až do 8700 ot./min., dvě třetiny točivého máte k dispozici od necelých 3000 ot./min. Když se tento orchestr rozehraje, tak jej slyšíte nejen díky výfukové soustavě, ale také díky zvukovodům v A sloupcích. Pohonné ústrojí typu transaxle, tedy s převodovkou umístěnou vzadu, pomáhá lepšímu rozložení hmoty mezi obě nápravy (poměr 46:54). O tom hodně napoví pohled na motor, který je uložen až za přední nápravou, aby byl co nejblíže středu auta. Zmínili jsme převodovku – jedná se o poslední generaci řazení F1 využívající dvě spojky a 7 rychlostních stupňů. To ona má lví podíl na akceleraci z 0 na 100 km/h za 3,1 sekundy.

F12 berlinettu drží na silnici kola o rozměrech 9,5×20 a 11,5×20 obutých do pneumatik Michelin Pilot Super Sport. Pod koly jsou masivní brzdy s karbon-keramickými kotouči o průměrech 398 a 360 milimetrů. Tlumiče jsou magnetoreologické. F12 není zrovna drobeček, ale ani tlouštík, hmotnost 1630 kilogramů se jeví jako slušná hodnota vzhledem k výbavě vozu. Kompletní technické údaje naleznete v naší kartě zde.

Názor TopDrive

Ferrari F12 berlinetta nabízí přednosti gran turisma v kombinaci s výkony těch nejlepších supersportů. V současné době má snad jen dva konkurenty – Lamborghini Aventador (to ale není GT) a nový Aston Martin Vanquish. Mnohá technická řešení a zpracování kabiny na nás udělaly dojem. Jedinou pihou na kráse F12 je značná podobnost s modelem FF. Zájemci o F12 berlinetta musí počítat s čekacími lhůtami dlouhými jeden rok a cenou začínající na částce 7,2 milionů korun. Cena vozu, který vidíte na fotografiích, je o dalších 600 000 korun vyšší.

Za exkluzivní setkání s F12 berlinetta děkujeme společnosti Exelero Cars.