Podle Evropské asociace autoškol (EFA) současní mladí řidiči za volantem více riskují a prospěl by jim dodatečný výcvik. TopDrive přemýšlí, kde je zakopaný pes. Leží vina na samotných mladých lidech nebo se stávají obětí technického pokroku?
„Podle průzkumu provedeného výrobcem pneumatik Goodyear EMEA a Evropskou asociací autoškol (EFA) mezi 2334 instruktory autoškol pocházejících z 12 evropských zemí více než polovina z nich (51 %) věří, že dnešní mladí řidiči (do 25 let) potřebují více výcviku než předcházející generace. Začínající řidiči si přitom nejsou nevědomi svých sklonů k riskování při řízení. V roce 2012 Goodyear provedl výzkum mezi začínajícími řidiči a odhalil, že dvě třetiny porušují rychlostní limity a téměř dvě pětiny porušují dopravní značení nebo signalizaci.“ Celou zprávu si můžete přečíst zde.
Příčiny nehod mladých řidičů není těžké domyslet. Nedostatek povědomí o možných následcích autonehody a z toho plynoucí riskantní styl jízdy. Taková „jízda“ může být okořeněna v lepším případě o nepozornost způsobenou používáním mobilního telefonu, v horším případě pak dopingem s příchutí drog či alkoholu. Takto namixovaný koktejl má problém strávit zkušený řidič, natož ten nezkušený.
Fakt, že mladí bourají častěji, není nic nového pod sluncem. Vyvstává otázka proč tomu tak je a jestli by s tím nešlo něco udělat. Kdybychom řekli, že je to způsobeno nedostatkem rozumu a chybějícími zkušenostmi, pak bychom sice měli pravdu, ale to by bylo příliš úzkoprsé zdůvodnění. První, na koho můžeme ukázat prstem, jsou pochopitelně autoškoly. Těžko soudit ty zahraniční, ale ty české se s předáváním správných řidičských návyků zrovna nepřetrhnou. Přinesla by zlepšení změna metodiky výuky, přísnější hodnocení testů nebo delší trvání kurzů? Možná. Jenže to by to pak nesměl zazdít argument, na který mají Češi patent: „To víte, nejsou peníze“. Tohle je tancování s hodně nabroušenými bruslemi po hodně křehkém ledu.
Zpráva cituje Michela Rzonzefa, viceprezidenta společnosti Goodyear EMEA pro divizi osobních pneumatik, který řekl: „K tomu, aby mladí lidé dostatečně ovládali dovednosti nutné pro bezpečnou jízdu, je nezbytně nutné, aby instruktoři autoškol, automobilový průmysl a politici rozuměli postojům této generace k bezpečnosti na silnicích a zároveň si uvědomili, co všechno odvádí pozornost nováčků při řízení ve skutečném provozu.“
Zastavíme se u automobilového průmyslu. Ten mladé generaci porozuměl víc než dobře. Pryč jsou doby, kdy vrcholem konektivity auta s vnějším světem byl telefon. Dnes v autech můžeme koukat na televizi, surfovat po internetu, číst maily a SMS zprávy či používat sociální sítě. Jestliže se počet USB konektorů stal jedním z rozhodujících faktorů pro výběr auta, tak jaké můžeme očekávat zapojení řidiče do řízení. To se týká všech generací, nejen té mladé! S tím, jak se interiéry aut začínají podobat kancelářím, se zároveň v automobilech navyšuje arzenál bezpečnostních systémů. Je to logické. Pokud, řidič upřednostňuje jiné činnosti, než sledování okolního provozu, pak místo něj někdo auto řídit musí. Ve světle těchto skutečností je dobré si odpovědět na otázku, zdali má vůbec smysl chtít po mladé generaci, aby uměla dobře řídit. Auta si dnes sama hlídají jízdní pruhy, mrtvé úhly ve zpětných zrcátkách, radarové tempomaty a protikolizní systémy umí vozidlo automaticky přibrzdit resp. úplně zastavit, auta dnes umí sama parkovat a pojem „manuální převodovka“ se pomalu ale jistě stává sprostým slovem. Kdo s takovou výbavou potřebuje umět řídit? Ještě horší je, že i „zkušení“ řidiči v moderních autech ztrácí návyky a reflexy. Takže mladí se řídit nikdy pořádně nenaučí a ti starší řídit úspěšně zapomínají. Vrátíme-li se ke slovům pana Rzonzefa, který taktéž zmínil porozumění ze strany politiků, pak vzhledem ke krokům EU v oblasti dopravy, jsme klidní, že by evropští politici měli snahu této problematice porozumět. O těch českých ani nemluvě.
Možná je to naivní optimismus, ale i přes výše uvedené vidíme světlo na konci tunelu. Nebo alespoň paprsek světla. Dle hesla „practice makes perfect“ by nebylo od věci motivovat mladé lidi ke kurzům řízení (školám smyku), pakliže to nejsou schopny zabezpečit autoškoly. Zde je nutné říct, že řídit se člověk učí v podstatě celý život, takže v případě každého jedince se nejedná o jednorázovou záležitost. Vítáme každý den otevřených dveří na závodních okruzích, které by se dle našeho názoru měly pořádat v mnohem větší míře. Pro alkoholiky se dělají odvykací kůry, pro narkomany vznikají místa, kde si mohou šlehnout, pro nezodpovědné matky se zřizují baby boxy, kam si mohou odložit svá novorozeňata, tak proč pro začínající řidiče nepořádat finančně výhodně a přesto kvalitní kurzy řízení. Neumět ovládat auto je stejně nebezpečné jako ostatní sociopatické jevy.
Pro drtivou většinu nových aut dneska jsou stále vrcholem technologie možnosti párování s mobilem. Dotykovou obrazovku neberu jako vymoženost, ale jako standard. Samozřejmě pro toho, kdo na to má. Ale že bych m ěl v autě USB konektory na něco jiného než na obyčejnou fleshku s muzikou místo CD, to si nepamatuju. A sledovat sociální sítě? Nebo radarové tempomaty? No, slyšel jsem, že to existuje. V kategorii do takových 400 tisíc to ale lze nalézt jenom velmi obtížně. To, co popisujete, bude tak za deset let.
Toto se mi zdá ale opravdu hodně odtržené od reality toho co v současnosti jezdí po českých silnicích, už jen tu automatickou převodovku bych viděl jen u naprostého minima v českém prostředí používaných aut – článek je nejspíše překladem článku z USA…
České autoškoly už dlouhou dobu prakticky jen legalizují – lidí do nich chodí až poté co se nějaké základy řízení naučí nelegálně doma – v rámci standardního výcviku v autoškole se člověk který dosud neřídil nemá šanci slušně (možná ani neslušně) naučit jezdit.
V dávných dobách prý byl řidičák na zkoušku, který absolventům základního výcviku v autoškole dovoloval řídit pod dozorem zkušeného řidiče (např. rodiče) – v současnosti jsou jedinou legální možností drahé kondiční jízdy v autoškole, kolik se toho asi člověk naučí během hodiny jízdy?
Tím se ale vůbec nikdo nezabývá, jen se neustále zpřísňují závěrečné zkoušky a lidé kteří se nenaučí řídit mimo autoškolu nemají řidičák šanci získat…
Vsechny tyto duvody zneji NA PRVNI POHLED rozumne, ale to nic nemeni na tom, ze jsou s nejvetsi pravdepodobnosti naprosto nepodstatne.
To co v clanku popisujete, je velmi dobre znamy jev, spocivajici v tom, ze kazdy clovek si sam vedomne urcuje prijatelnou hladinu rizika (jak ji on vnima). Poprve to bylo zkoumane v USA v 70 letech, kdyz se zavedly pasy – kazdy rozumny clovek vi, ze pasy umozni prezit lidem srazky, ktere by bez pasu neprezili. Presto se pocet mrtvych pri dopravnich nehodach nezmensil – lide se totiz s pasy citili bezpecneji a tak jezdili mene opatrne.
To same se stalo po zavedeni airbagu, ABS, ESP, atd, atd.
Toto je naprosto univerzalni fakt, ktery souvisi s fungovanim lidskeho mozku a je uplne jedno jestli mu „verite“ nebo „neverite“. A neplati to samozrejme jenom pro rizeni auta.
Velmi krasny priklad je zuzeni vozovky – pokud jedete ve meste beznou sirokou silnici, pojedete pravdepodobne 50. Ovsem kdyz vjedete do uzke ulicky mezi domy, kde mate na kazde strane auta max. 20cm, vetsina normalnich lidi zpomali na 20-30. A nemusi tam byt zadna znacka – zpomalime proto, ze vnimame nebezpecnejsi prostredi.
Toto ZADNE skoleni, vyuka, zkousky nebo jina forma statni BUZERACE nezmeni. Nijak to nesouvisi s vekem ridicu. Stejne tak by podobny clanek mohli psat pred 50 lety kde by rikali ze ty dnesni synchronizovane prevodovky a posilovace rizeni lidi nenuti naucit se ridit.
Dale bych rad nabidl dalsi vysvetleni, ktere uz souvisi s tim proc novi ridici (zamerne nerikam „mladi“) vicemene planovane nerespektuji dopravni predpisy:
Opet to souvisi s psychologii – konkretne s jednim mene znamym pokusem pana Pavlova – ten mimo zname slintani na zvoneni zkousel i jine veci. Mezi nimi byl pokus, kde psa neustale bezduvodne trestal, bez ohledu na to jestli udelal co ma, nebo neudelal – pes se po urcite dobe dostal do stavu „mouchy snezte si me“, a i kdyz mohl nejakou akci (dejme tomu stouchnutim do nejake paky) trestani zastavit, neudelal to, protoze jeho mozek se prepnul do rezimu: „JE TO VSECHNO MARNE! NEMA CENU COKOLIV DELAT!“
Druhy priklad jsou dialogova okenka v (zejmena starsich verzich) windows – neustale vyskakuji a „ptaji se“ na otazky typu: „opravdu si prejete ukoncit tento program“ nebo „nyni probehne instalace“, „instalace skoncila uspesne“ – jiste jste si vsimliz ze spousta z nich nejsou vubec otazky – vysledkem je, ze znacna cast populace se naucila je uplne ignorovat, a pri vyskoceni okenka ihned instinktivne mackaji enter, aby okenko neotravovalo.
Oba tyto priklady demonstruji psychologicky efekt, kdy se subjekt, vystaveny prilis velkemu mnozstvi podnetu, ktere nemaji zadny smysl, nejsou uzitecne, a nijak nezmeni to co ho v budoucnu ceka, pomalu nauci tyto podnety ignorovat.
Zde se dostavame k predpisum – napr. v praze je celkem bezne ze na 100m silnice je vice nez 10 dopravnich znacek, z nichz vetsina nema pro ridice zadny smysl, na neuveritelnem mnozstvi mist je rychlost omezena na 30 bez zjevneho duvodu, na magistrale se jezdi po sestiproudove silnici 50tkou, vsude vznikaji cyklysticke stezky, po kterych nikdo rozumny nejezdi, protoze 4m od silnice je siroky chodnik (karlin), pred kazdou sebemensi krizovatkou je semafor, kde clovek musi zastavit a jen kouka jak stoji on, stoji auta v krizene ulici, stoji lide a vsichni cekaji az si semafor projde svou sekvenci spinani, nebo nez mu dojde casovy limit zelene na jednom prechodu, kde si nekdo zmackl tlacitko, pak si vsiml ze nic nejede a tak presel, nacez v dobe kdy uz byl davno pryc teprve doslo k prepnuti dle pozadavku tlacitka.
Toto vsechno vede k tomu, ze clovek prestane vnimat dopravni znaceni jako neco, co ma pohyb po silnici usnadnovat, a pomalu ho zacne povazovat za „zase dalsi buzeraci“, ktera nema zadny smysl.
K tomu pak pridejme policii, ktera dava pokuty za 52km/h tesne pred koncem obce (skutecny pripad), lze o tom ktere prestupky jsou nebo nejsou „za body“, dalnicni „stihaci Audi“, ktere „vyrabi piraty“ tim zpusobem, ze se vam, kdyz jedete 120 v levem pruhu a predjizdite kamion, nalepi 0.5m na zadek a vy logicky zrychlite, protoze nechcete aby vas ten „debil v audi“ naboril, a po prejdeti kamionu a zarazeni do praveho pruhu audi zablika a zastavi vas s tim, ze jste jeli 142. Coz vas jiste velmi potesi, zvlast kdyz vas predtim nekolik aut malem naborilo kdyz se zkouseli pripojit na dalnici tak ze vam vjeli pred auto 70tkou, v Plzni vas nejaky genius malem vytlacil ze silnice kdyz se rozhodl ze on pri prejizdeni z pruhu do pruhu blikat nemusi, procvicili jste si reflexy, kdyz jste zastavili 50cm pred autobusem, ktery vam vjel pred auto z vedlejsi silnice, a to vubec nemluvim o tech peti autach co vas par minut pred incidentem s policajty predjeli rychlosti ktera musela byt znacne blizka 200km/h.
Toto vsechno je hrozne nebezpecne, protoze to v lidech vyvolava (do znacne miry opravneny) pocit, ze dopravni znaceni je pouze buzerace, a jeho skutecny vyznam pro dopravu je nulovy, a zaroven to, ze policajti si na vas vzdy neco najdou, takze nema cenu se snazit dodrzovat predpisy, protoze budou klidne lhat.
Pokud pak prijmete za sve, ze dopravni znaceni je nesmyslna blbost, a policie tresta ty, na ktere narazi, nikoliv ty, co delaji neco spatne, mate pak pouze dve moznosti:
a) budete jeste vice dodrzovat predpisy, na kazde 30 pojedete 25, na 50 40 a na dalnici radeji 85 mezi kamiony, prednost budete davat i tam kde nemusite a po par mesicich se z toho zblaznite, protoze byt kazdy den 10x vytrouben, 5x vyfakovan a 1x zazit pokus o fyzicke napadeni je i na nejsilnejsi jedince mnoho
b) prestanete uplne ridit, protoze to proste nejde
c) reknete si, ze nema cenu se stresovat, a budete si jezdit jak se vam libi bez ohledu na nejake kovove placky, maluvky na silnici nebo blikajici svetylka a doufat, ze to bude „v pohode“
Pokud se na to kouknete timto zpusobem, myslim ze moznost (c) je za danych podminek jasne nejrozumnejsi.
Presne tak
Souhlas, jsem c)
Akorát mám pocit, že úplně nesedí ten začátek, počet mrtvých se zmenšuje (u nás to vyskočilo po revoluci, kdy začalo jezdit mnohem více lidí, ale kdyby se to přepočetlo na najeté kilometry, tak možná bude snižování i v tom období). Od nějakého roku 1993 to klesá i v absolutních číslech a letos bylo nejméně mrtvých od roku 1961 (začátek statistik).
Omlouvam se za nepresnou informaci – jde o zjednoduseni (i tak sem se zdesil co jsem vyplodil za dlouhy prispevek) – faktem je, ze z dlouhodobeho hlediska dochazi k poklesu mrtvych na silnici ve vsech civilizovanych zemich. Problem je, ze ten pokles je velmi pomaly a vicemene rovnomerny. Co jsem mel asi rici je, ze zavedeni bezpecnostniho prvku nema tak silny vliv na pokles umrtnosti pri nehodach, jak by se mohlo zdat. Napr. clovek by ocekaval, ze po zavedeni pasu se pocet mrtvych pri nehodach snizi skokove – coz se nestalo.
Abych dale nedezinformoval: http://en.wikipedia.org/wiki/Risk_compensation
Ad pásy a skokovost: pásy sice byly zavedeny již dávno, ale jejich praktický náběh byl vzhledem k obměně aut hodně pozvolný. I já jsem někde do roku 1998 měl Š105, která měla vepředu pásy bez samonavíjení (tj. věčně volnější, než by bylo třeba) a vzadu je to nemělo vůbec. Sedačky do 2/3 zad bez opěrek hlavy. Auto z dnešního pohledu z papíru. Takže skoro jakákoliv větší nehoda by byla smrtelná, i když papírově to pásy mělo.
Ad pomalý pokles: to je právě to, že se počítá počet mrtvých absolutně, ne na např. 1M ujetých km. Když si vezmu, že např. v roce 1980 u nás bylo více než 2x tolik mrtvých než dnes a jaká byla tenkrát „hustota“ dopravy..
přesně tak, nic typu „pásy zachrání 70% životů => lidé budou jezdit o 70% riskantněji / rychleji“ neplatí, je to jen iluze. Lidé budou jezdit rychleji když budou mít rychlejší auta a vyšší rychlostní limity, ale jako šílenci jezdili i když měli auta bez pásů a poloos, lidi si prostě po čase zvyknou že se jim nic neděje (s pásy i bez pásů) a jedou na doraz technických možností vozidla/silnice, nikoliv na doraz pasivních bezpečnostních prostředků.
Škodovky ovšem disponovaly obrovskou deformační zónou vepředu, takže bych to s těmi mrtvými tak špatně neviděl ;-).
http://www.youtube.com/watch?v=ydOaxOwOrc0
🙂
Za riziky dnešních silnic vnímám státní silniční ideologii. V pravidlech silničního provozu již nejde o rychlost při zachování bezpečnosti, ale o nejvyšší výběr pokut a preferenci MHD, cyklistů a chodců doslova za každou cenu (i za cenu jejich smrti). O bezpečnost tu vůbec nejde!
Za doby komunismu bylo ideologizované ledacos, ale zrovna pravidla silničního provozu byla velmi rozumná. Vyhlášku 100 zpětně hodnotím jako to nejlepší, co jsme kdy měli.
Řidiči se pak snadno naučí ignorovat nesmyslná omezení. A pak ignorují i těch pár značek, které v tom pralese zbytečných dávají smysl.
Je hezké, že máme bezpečnější auta. Ale bohužel máme nebezpečnější pravidla!
Příklady nesmyslů:
Přednost chodců na přechodech: Když jí zavedli, na přechodech zemřelo 4× více chodců. A i dnes, 12 let po zavedení, umírá na přechodech více chodců, než před zavedením této přednosti.
Jednosměrky s obousměrným provozem cyklistů: Pokud se tento paskvil spojí s různými zúženími v okolí přechodu, je to smrtelná past na cyklisty.
Kruhové objezdíčky: Kruhový objezd má smysl na křižovatce silnic s přibližně stejným provozem. Kruhový objezd s poloměrem pár metrů, na mezinárodní silnici křížící se s vjezdem na parkoviště, těsně za obzorem, to je naprostá šílenost. Nedivím se kamioňákovi, že to vezme rovně přes záhonek.
Šikany a retardéry, zvlášť ve spojení s cyklopruhem: Řidič tak musí chtě nechtě sledovat silnici, a už mu nezbývý čas kontrolovat, zda se zboku nevynořil chodec nebo cyklista.
Dotyková obrazovka, to není vymoženost. To je hloupost výrobců! Ve starých autech dokázal řidič přepnout ventilaci poslepu. Dnes se musí proklikávat dotykovou obrazovkou, což samozřejmě bez ztráty pozornosti nejde.
S tím vnímáním rizika máte pravdu. Někde jsem viděl statistiku z Anglie, která ukazovala, že se od 15. století statistika smrtelných dopravních nehod nijak výrazně nemenila. Měnily se jen způsoby, jak se na cestách umíralo.
Nejsem si zcela jist, jestli mají kruhové objezdy smysl na křižovatce silnic s přibližně stejným provozem. Jakou výhodu zde přináší kruhový objezd vůči běžné křižovatce? Spíše bych čekal, že se kruhové objezdy uplatní tam, kde je provoz asymetrický a kde je na normální křiovatce problém dostat se z méně zatíženého směru (navíc třeba z vedlejšího) do směru více zatíženého. Nesmí se pochopitelně jednat o extrémní nepoměr zátěže.
Jinak kruhové objezdy u nás jsou opravdu často spíše parodií, zejména ty miniaturní, a jsou budovány naprosto nesmyslně třeba na hlavních tazích. V Anglii jich mají daleko více, ale ve městech či vesnicích; pro dálkový provoz slouží pochopitelně dálnice.
Představte si situaci křižovatky pěti cest: k supermarketu, do obytné zóny, k benzinové pumpě, do města, na výpadovku. Tam dává kruhový objezd smysl – neexistuje převažující směr, kudy lidé jezdí, všechny cesty jsou přibližně stejně frekventované, řidič nemusí omezovat rychlost (stejně se tam jezdí pomalu). Provoz není tak velký, a kruhový objezd se neucpává. Odbočuje se na něm vždy doprava, což je významně rychlejší než odbočení doleva.
Křižovatka (hlavní–vedlejší, podle pravidla pravé ruky taktéž, semafor) by znamenala, že vždy bude někdo čekat déle, pokud chce odbočit doleva nebo jet rovně na vedlejší.
Naproti tomu na kapacitní komunikaci je kruhový objezd zhůvěřilost. Trochu lépe je na tom kapacitní kruhový objezd typu turborotunda, ale pokud se o něco takového pokouší stavitel na průměru 20m s mizerným značením, vede to akorát k nehodám, když řidič pozdě zjistí, že je předčasně „veden z kola ven“.
Největší zhůvěřilost je pak ukončení dálnice kruhovým objezdem. (Viz silnice č. 35 u Hradce Králové.)
Kruhové objezdíčky menší než 10m, na kterých nelze jet více než 20km/h, a které nám žel rostou všude jak houby po dešti, nemají již účel naprosto žádný, než ideologické „zklidňování dopravy“ (rozuměj obtěžování lidí, kteří někam chtějí jet).
To jsou ale kecy. Nu, starsi generace bude vzdy te mladsi nadavat.
‚Ti mladi jsou hrozni, to za nasich mladych let nebyvalo.‘
Nejsem ze starší generace ale když přecházím mám na semaforu zelenou a nějaký č***k tama projede 120 mě těsně před čumákem, nebo ze zatáčky na mě vyjede auto v protisměru tak mám fakt chuť střílet.
na dalnici jsou semafory??? nebo u vas ve meste se jezdi 120 a na cetrvenou? TADY NEKDO PREHANI!!!
Idioti jsou bohuzel vsude. Opravdu extremni pripady delaji i takove veci. Staci sledovat zpravy a kazdou chvili je mozne se docist o tom jak policie zastavila nekoho jedouciho rychlosti casto i prekracujici 120 ve meste.
Dulezite je uvedomit si, ze toto je EXTREM – stejne tak jako je extrem clovek prechazejici v noci v tmavem obleceni dalnici D1. Je to strasna debilita, ale obcas se to stane. Dulezite je nevyvozovat z toho nesmyslne zavery, jako napr. „vsichni ridici jsou idioti co jezdi 120 ve meste na cervenou“, nebo „vsichni chodci jsou idioti co prechazi v noci v cernem obleceni dalnici“, pripadne „vsichni cykliste jsou idioti co jezdi v noci neosvetleni uprostred silnice“.
Opet se zde jedna o psychologicky efekt – clovek ma tendenci zapominat situace „kdy se nic moc nedeje“, tedy kdy je auto pusti, kdy se vsichni chovaji sporadane a nikoho neohrozuji. Staci ale jednou za zivot jeden hlupak, ktery pri odbocovani doprava zapomene, ze je tam prechod a chodci na onom prechodu budou tuto vzpominku jen tezko potlacovat, a nevedomky si ji prevedou na generalizaci „vsichni ridici jsou prasata“.
Prosim negerneralizujte. Kazdy chodec, cyklista i ridic je jen clovek, a mezi vsemi lidmi je urcite procento idiotu.
„… a téměř dvě pětiny porušují dopravní značení nebo signalizaci.“ Prd ridici, vandalove jsou to! 😉
Stručně řečeno velmi dobré. Existoval totiž jednotný systém, všechny autoškoly měly povinně stejné osnovy, učebnice i vybavení. Začínalo se teoretickou výukou na učebně, kde instruktor povídal co a jak, řešily se dopravní situace a psaly cvičné testy; byla probírána i první pomoc a ukazovalo se, jak vyměnit kolo.
Vlastní ježdění začínalo na trenažéru (myslím 5 hodin). Byla to část kabiny škodovky s ovládacími prvky, před kterou bylo panoramatické plátno (jezdilo se v mírném šeru, tedy pokud se nejednalo o nácvik noční jízdy ;-)). Když člověk točil volantem, terén před ním se adekvátně pohyboval (byl výběr z několika typů terénu – od venkovského s minimem křižovatek až po město), motor podle plynu vrčel, blinkry blikaly atd. ;-), celkově to bylo překvapivě věrné. Vlastní řešení trenažéru bylo pochopitelně hlavně mechanické, malé počítače ještě neexistovaly, ale velmi promyšlené.
Pak se šlo na uzavřené cvičiště, myslím na dvě hodiny. Člověk jezdil v autě sám, učitel mu dával pokyny rádiem (mám pocit, že také mohl na dálku vypnout motor). Učilo se rozjíždění, řazení, couvání atd.
No a pak jej teprve pustili do skutečného provozu (s instruktorem). Mám pocit, že se po silnici jezdilo asi 25 hodin.
Zkoušel příslušník VB, napřed testy, pak individuálně jízdy. Pro řidičský průkaz si člověk mohl zajít příští úřední den, pokud se jednalo o rozšíření, dostal razítko napočkání, jinak do pár dnů.
Závěr? Ve srovnání s dneškem byla kvalita autoškol Svazarmu neuvěřitelně vysoká. Tehdejší vybavení a režim výuky by byly pro většinu současných autoškol nedosažitelné, proto také byla ona závazná jednotná pravidla někdy v polovině 90. let zrušena.
Kvalita autoškol Svazarmu byla neuvěřitelně vysoká? Chceš vědět, jak vypadala kancelář ředitele Autoškoly Svazarmu Plzeň – město v roce 1989?
Místnost, rozdělená na dvě části. Jedna část vypadala jako normální kancelář. V druhé části bylo kanape, sprchový kout a bar. Ženské, které prošly touhle částí, jsou super řidičky, že?
ještě pár let a budou auta bez řidičů, řízené elektronikou 🙂
Kdyby mladi ridici u nas jako prvni auto ridili karu za tri ctvrte mega s plnou bezpecnostni vybavou, tak mozna, ale vzhledem k tomu, ze aktualne dostupne ojetiny pro prvoridice jsou felicie a escorty, tak je cela pointa clanku dost mimo 🙂