Podle Evropské asociace autoškol (EFA) současní mladí řidiči za volantem více riskují a prospěl by jim dodatečný výcvik. TopDrive přemýšlí, kde je zakopaný pes. Leží vina na samotných mladých lidech nebo se stávají obětí technického pokroku?

„Podle průzkumu provedeného výrobcem pneumatik Goodyear EMEA a Evropskou asociací autoškol (EFA) mezi 2334 instruktory autoškol pocházejících z 12 evropských zemí více než polovina z nich (51 %) věří, že dnešní mladí řidiči (do 25 let) potřebují více výcviku než předcházející generace. Začínající řidiči si přitom nejsou nevědomi svých sklonů k riskování při řízení. V roce 2012 Goodyear provedl výzkum mezi začínajícími řidiči a odhalil, že dvě třetiny porušují rychlostní limity a téměř dvě pětiny porušují dopravní značení nebo signalizaci.“ Celou zprávu si můžete přečíst zde.

Příčiny nehod mladých řidičů není těžké domyslet. Nedostatek povědomí o možných následcích autonehody a z toho plynoucí riskantní styl jízdy. Taková „jízda“ může být okořeněna v lepším případě o nepozornost způsobenou používáním mobilního telefonu, v horším případě pak dopingem s příchutí drog či alkoholu. Takto namixovaný koktejl má problém strávit zkušený řidič, natož ten nezkušený.

Fakt, že mladí bourají častěji, není nic nového pod sluncem. Vyvstává otázka proč tomu tak je a jestli by s tím nešlo něco udělat. Kdybychom řekli, že je to způsobeno nedostatkem rozumu a chybějícími zkušenostmi, pak bychom sice měli pravdu, ale to by bylo příliš úzkoprsé zdůvodnění. První, na koho můžeme ukázat prstem, jsou pochopitelně autoškoly. Těžko soudit ty zahraniční, ale ty české se s předáváním správných řidičských návyků zrovna nepřetrhnou. Přinesla by zlepšení změna metodiky výuky, přísnější hodnocení testů nebo delší trvání kurzů? Možná. Jenže to by to pak nesměl zazdít argument, na který mají Češi patent: „To víte, nejsou peníze“. Tohle je tancování s hodně nabroušenými bruslemi po hodně křehkém ledu.

Zpráva cituje Michela Rzonzefa, viceprezidenta společnosti Goodyear EMEA pro divizi osobních pneumatik, který řekl: „K tomu, aby mladí lidé dostatečně ovládali dovednosti nutné pro bezpečnou jízdu, je nezbytně nutné, aby instruktoři autoškol, automobilový průmysl a politici rozuměli postojům této generace k bezpečnosti na silnicích a zároveň si uvědomili, co všechno odvádí pozornost nováčků při řízení ve skutečném provozu.“

Zastavíme se u automobilového průmyslu. Ten mladé generaci porozuměl víc než dobře. Pryč jsou doby, kdy vrcholem konektivity auta s vnějším světem byl telefon. Dnes v autech můžeme koukat na televizi, surfovat po internetu, číst maily a SMS zprávy či používat sociální sítě. Jestliže se počet USB konektorů stal jedním z rozhodujících faktorů pro výběr auta, tak jaké můžeme očekávat zapojení řidiče do řízení. To se týká všech generací, nejen té mladé! S tím, jak se interiéry aut začínají podobat kancelářím, se zároveň v automobilech navyšuje arzenál bezpečnostních systémů. Je to logické. Pokud, řidič upřednostňuje jiné činnosti, než sledování okolního provozu, pak místo něj někdo auto řídit musí. Ve světle těchto skutečností je dobré si odpovědět na otázku, zdali má vůbec smysl chtít po mladé generaci, aby uměla dobře řídit. Auta si dnes sama hlídají jízdní pruhy, mrtvé úhly ve zpětných zrcátkách, radarové tempomaty a protikolizní systémy umí vozidlo automaticky přibrzdit resp. úplně zastavit, auta dnes umí sama parkovat a pojem „manuální převodovka“ se pomalu ale jistě stává sprostým slovem. Kdo s takovou výbavou potřebuje umět řídit? Ještě horší je, že i „zkušení“ řidiči v moderních autech ztrácí návyky a reflexy. Takže mladí se řídit nikdy pořádně nenaučí a ti starší řídit úspěšně zapomínají. Vrátíme-li se ke slovům pana Rzonzefa, který taktéž zmínil porozumění ze strany politiků, pak vzhledem ke krokům EU v oblasti dopravy, jsme klidní, že by evropští politici měli snahu této problematice porozumět. O těch českých ani nemluvě.

Možná je to naivní optimismus, ale i přes výše uvedené vidíme světlo na konci tunelu. Nebo alespoň paprsek světla. Dle hesla „practice makes perfect“ by nebylo od věci motivovat mladé lidi ke kurzům řízení (školám smyku), pakliže to nejsou schopny zabezpečit autoškoly. Zde je nutné říct, že řídit se člověk učí v podstatě celý život, takže v případě každého jedince se nejedná o jednorázovou záležitost. Vítáme každý den otevřených dveří na závodních okruzích, které by se dle našeho názoru měly pořádat v mnohem větší míře. Pro alkoholiky se dělají odvykací kůry, pro narkomany vznikají místa, kde si mohou šlehnout, pro nezodpovědné matky se zřizují baby boxy, kam si mohou odložit svá novorozeňata, tak proč pro začínající řidiče nepořádat finančně výhodně a přesto kvalitní kurzy řízení. Neumět ovládat auto je stejně nebezpečné jako ostatní sociopatické jevy.