Jak jsem šel do školy … rally

Zpátky do lavic! Ve třídě je jen pár lidí. Nikdo se s nikým nepere o svačinu. Na školním dvorku čekají Mitsubishi Lancer Evolution a třídní učitel má víc nacouváno než já odjeto dopředu. Zdá se, že jsem tady správně.

I přes tu špínu ze strany masmédií má rally obrovskou popularitu a širokou základnu příznivců. A vždycky mít bude. Počítám se mezi fandy, ale koukání na soutěžní auta za páskou mě úplně neuspokojuje. Rozhodl jsem se dostat rally víc pod kůži. A na to jsou časopisy a internet krátké.

První krok byl jednoduchý. Vybral jsem si jeden z nabízených termínů, poslal přihlášku a následně i peníze. Pak jsem mohl s aktovkou na zádech vyrazit do Zlína, domoviny automobilových soutěží.

Úvod do světa rally

3000 Kč za založení účtu v bance

Tři tisícovky, které leží doslova na zemi a stačí je zvednout. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát měsíčně kartou a tři tisícovky jsou vaše. To mě zajímá.

Bývalý soutěžák Miroslav Jandík přichází do třídy, aby nám povyprávěl, o čem že ta rally vlastně je. Výbava, administrativa a celkově ta formální stránka celého kolotoče jménem automobilové soutěže. Dozvěděli jsme se, co jsou to seznamovací jízdy, jak a kdy probíhají. Velká část výkladu byla věnována tomu, jakou roli má řidič a navigátor, co vše může během soutěže nastat apod. Měl jsem sice z domova dost našprtáno, ale hodně jsem se toho dozvěděl právě zde. Takže jsem jen tiše šoupal nohama a poslouchal pana učitele.

Černá magie

Je to černé, kulaté a gumové. Co to je? O pneumatikách jsme si povídali s panem Řeháčkem, zástupcem firmy, která dodává závodním týmům produkty Michelin. Jaké typy pneu jsou, jaký dezén běhounu mají, jaké je jejich teplotní rozpětí, kdy se hodí použít tyhle a kdy naopak tamty. Na závěr pár vhodných příkladů z praxe a hurá na další hodinu.

Jak se rodí rozpis? V bolestech

Už jste se někdy v rychlosti 40 km/h snažili rozdělit zatáčky podle obtížnosti na stupnici od jedné do deseti? A zkoušeli jste odhadovat vzdálenosti mezi nimi? A co třeba upozornit na důležité body, které potkáte na cestě? A to vše při řízení automobilu v běžném provozu… Ne? Tak to pak stěží můžete pochopit, jak těžké je nadiktovat si rozpis, podle kterého pak pojedete klidně trojnásobnou rychlostí (při závodě). Druhou, neméně lehkou věcí je pak tento rozpis vnímat, když vám ho „mitfára“ čte, a zároveň se soustředit na řízení auta.

Že to má navigátor lehčí? Cha cha! Pochopitelně i tuhle roli jsem si zkusil. Napsat čitelný přehledný rozpis, který pak musím jezdci říkat srozumitelně a ve správnou chvíli, je rovněž kus umění. To, že se navigátor nesmí v rozpisu ztratit, zmiňovat snad nemusím. Jezdíme v civilním mišáku Evo po jedné erzetě Barum Rally a učitele nám dělá soutěžák Honza Jelínek. Upozorňuje nás na chyby a dává cenné rady.

Naostro v enku

Druhý den je více o řízení. Nejprve civila, pak závodního vozu skupiny N. Vykolíkovaná trasa není cílem, ale cestou. S civilním Lancerem Evo je to celkem sranda, ale závoďák je už jiná káva. I když je to „jen“ enko. Rozdíl mezi oběma vozy je jako sto a jedna. Podvozek je fantastický. Zatímco civil na hrbolaté cestě bojuje, závoďák doslova letí. Rychleji. Stabilněji. Ale enko nemá posilovač brzd, takže do pedálu se musím pořádně opřít, aby vůz začal zpomalovat. Od rána prší, takže je to o to zajímavější.

Po jízdách k nám přichází Jaroslav Jugas, zkušený navigátor, aby nám i on předal nějaké rady. Díky němu vím, proč musí mít rozpis číslované stránky, proč je dobré ho psát fixou a ne tužkou, proč je pro začátečníka lepší psát jednodušší rozpis a jak to chodí na velkých soutěžích z pohledu navigátora.

Po obědě nás sveze Honza Jelínek, aby nám ukázal, jak má vypadat vzorová, rychlá a hlavně plynulá jízda. Domů odjíždím plný dojmů a hlavně nakažen nemocí jménem rally.

Upozornění na závěr

Motorsport can be dangerous.

Podobné články:

Napsat komentář

3000 Kč za založení účtu v bance

Tři tisícovky, které leží doslova na zemi a stačí je zvednout. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát měsíčně kartou a tři tisícovky jsou vaše. To mě zajímá.