Vozy MINI sice nedisponovaly takovými výkony jako konkurenční vozy, ale malé rozměry, nízká váha a nakonec i počasí jim hrály do karet. Připomeňme si úspěch lidového vozu v jedné z nejtěžších disciplín motoristického sportu.
Když Alec Issigonis navrhoval u British Motor Company vůz MINI, tak zohledňoval praktičnost a cenu vozu. Jeho dítě – vůz MINI se pak dostal do rukou konstruktéra závodních vozů Johna Newtona Coopera (tvořil vozy pro F1 i Indy) a ten z lidového vozítka stvořil malého dravce. V roce 1962 s ním Patt Moss (sestra jezdce F1 Stirlinga Mosse) vyhrála Tulip Rally a Baden-Baden Rally. V následujícím roce se upravené MINI s litrovými motory o výkonu 55 koní ukázaly i na Rally Monte Carlo, kde s nimi jezdci Rauno Aaltonen a Patrick Hopkirk skončili první a druhý ve své třídě, což stačilo na celkově třetí a šesté místo.
Contents
Monte Carlo ´64
Na Rally Monte Carlo 1964 se předvedla šestice závodních vozů s jasně rozeznatelným červeným lakem a bílými střechami. Poprvé se zde předvedl také MINI Cooper S s novým čtyřválcem objemu 1071 cm3 a výkonem přibližně 90 koní. Proti nim stály vozy jako Mercedesu-Benz 300 SE nebo Ford Falcon s trojnásobným výkonem, ale ten rok bylo hodně sněhu, což hrálo do karet MINÍkům s pohonem předních kol.
1000 Kč za založení účtu
Tisícovka, která leží doslova na zemi. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát kartou a tisícovka je vaše. To mě zajímá.Skvělá ovladatelnost vozu, správný výběr pneumatik, Hopkirkovo řidičské umění a sníh, který zpomaloval větší auta, hrály do karet červeným „knedlíkům“. Hopkirk dokázal při stoupání na Col de Turini, ve výšce 1607 metrů nad mořem, získat vedení. Po lítém boji si nakonec dojel i pro celkové vítězství.
Následující rok titul pro MINI obhájil Timo Mäkinen se spolujezdcem Paulem Easterem. Pomohl i silnější motor o objemu 1275 cm3, ale hlavní zásluhu na vítězství mělo řidičské umění. Mäkinen se stal jediným jezdcem, který nedostal penalizaci a vyhrál pět ze šesti rychlostních zkoušek poslední etapy.
Neférová diskvalifikace
Nejdramatičtější Monte Carlo Rally pro „tři mušketýry“ se konalo v roce 1966. Mäkinen, Aaltonen a Hopkirk rally doslova ovládli a umístili se na prvních třech místech. Svět šílel. Ovšem o to větším zklamáním bylo rozhodnutí francouzských traťových komisařů, kteří trio diskvalifikovali kvůli použití neschválených světlometů.
Jak všem vytřeli zrak na Monte Carlo ´67
Sen o hattricku na Monte Carlo se přiblížil v roce 1967, kdy se postavili Hopkirk, Mäkinen a Aaltonen na start společně se dvěma dalšími vozy MINI týmu BMC. Tentokrát mezi MINI Coopery S a vítězstvím nestály ani předpisy, ani ostatní vozy startovního pole. Rauno Aaltonen se spolujezdcem Henry Liddonem jeli skvěle od začátku až do konce a vyhráli s náskokem 12 sekund. Hopkirk skončil v roce 1967 šestý a o rok později pátý. Aaltonen byl v roce 1968 třetí. Éra malých aut, která vtrhla mezi velké závodní stroje, ale pomalu končila. Rivalové byli stále silnější, což postupně způsobilo konec nadvlády klasického MINI. Ovšem vzpomínky na famózní triumf zimy 1964 zůstávají a „tři mušketýři“ sepsali nesmazatelnou kapitolu motorsportu.