TEST: MINI Cooper S Coupé – mistr zatáček

Jako jedni z prvních vám přinášíme jízdní dojmy posledního modelu MINI – verze Coupé. Víme, jak jezdí, proč stojí za to po něm toužit a kolik vás tahle hračka bude stát.

Po MINI, MINI Cabrio, MINI Clubman a MINI Countryman, dorazil koncem léta pátý model v řadě – MINI Coupé. Pro Coupé platí víceméně to, co pro ostatní MINI. Použité materiály, technologie a samozřejmě motorizace. Přední partie si udržela typický kukuč MINI. Zadní nárazník a světlomety se taktéž hlásí k tvarům ostatních modelů značky. Lehko by se řeklo, že odlišná je jen střecha, ale ta se zásadně podílí na výsledném vnímání tvarů auta. Vedle třídveřového hatchbacku MINI je MINI Coupé mnohem výraznější. Rozhodně jej nepřehlédnete. Verzi Coupé jsem poprvé na vlastní oči viděl koncem srpna na německé dálnici, kdy kolem mě prolétlo ve vysoké rychlosti. Má snaha se jej držet, abych si vůz mohl lépe prohlédnout, skončila marně. MINI bylo rychlé a mrštné. Coupé během podzimu pak dorazilo do Čech. To už jsem si jej v klidu mohl prohlédnout u dealera značky MINI.

První dojem

Velice mě těší, že nám byl vůz zapůjčen a já vám za TopDrive mohu sdělit své dojmy, které ve mně MINI Coupé zanechalo. Přestože s různými MINI jsem již měl tu čest se setkat, doposavad jsem žádné neřídil, což změnil až Cooper S Coupé v barvě Chili Red. Po nastoupení do dvoumístného interiéru mě uvítala palubní deska totožná s ostatními modely. Ergonomie ovladačů je svérázná, ale zvyknete si. Protože jsem „pár“ sportovních automobilů řídil, tak těsnou kabinu vozu necítím jako obtíž.

Faktem je, že okna jsou malá a výhled z vozu, zejména nahoru na semafory, není nejlepší. Tři křižovatky stačily k tomu, abych zastavoval od semaforů dál a lépe na ně viděl. Ale zpět k začátku – zasunuji klíček do zapalování, mačkám startovací tlačítko a probouzím tak motor 1,6 turbo s výkonem 134 kW (184 k). Na volnoběh je tento čtyřválec tichý a nedává najevo, že by mělo jít o motor ve sportovním voze. První dojem bývá nejdůležitější a tady musím začít chválit – sportovní sedadla dobře obepínají tělo, věnec volantu je svým průměrem i tloušťkou ideální a rozmístění pedálů nemá chybu. Člověk s velikostí boty 46 by ale můj názor na pedály sdílet nemusel. Převodovka je manuální 6stupňová s drahami řazení dlouhými tak akorát.

Městský floutek

Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše, protože vás určitě zajímá, jak tohle auto jede. Začínáme v Praze, motor je ještě studený, takže alespoň vyzkouším vůz v městském prostředí. Tvrdší podvozek mě u sportovního modelu nemůže překvapit, mnohé kolegy z branže jistě ano. Nástrahy silnic a ulic hlavního města nesnáší MINI Coupé zrovna nejlépe, resp. jeho řidič asi nebude nadšený.

Je to daň za vyváženost podvozku, přesné řízení a pocit srůstu s vozem. Naopak motor vás po městě stresovat nebude. Je pružný (tento výraz ještě několikrát použiji) a do 2000 ot./min. naprosto klidný a uvolněný. Takže když nechcete zrovna závodit, motor vás k tomu nenutí. Nové vozy MINI mají systém Start/Stop, který pomáhá ušetřit nějaký ten litřík paliva. Se systémem jsem neměl problém. Opětovné sešlápnutí spojky motor okamžitě nastartuje a při nejhorším jde systém deaktivovat. Při venkovní teplotě pod 3°C je Start/Stop nefunkční.

Dálniční vložka

Vyjíždím z města na dálnici a dávám prostor Cooperu S, aby ukázal co v něm je. Po překročení hranice 3000 ot./min začíná motor díky turbu citelně zatahovat. V 5000 otáčkách už jedete tak rychle, že dalších 1500 otáček, než zasáhne omezovač, jsou už jenom takovým bonusem. Od 80 km/h se automaticky (lze i manuálně pomocí tlačítka) vysunuje zadní spoiler generující přítlak pro zadní nápravu. Já už ale jel krapet rychleji.

Přestože maximální rychlosti 230 km/h jsem se z daleka nedotkl, stabilita vozu při vysokých rychlostech mi přišla dostatečná. Po dojetí pomalejšího vozu stačilo podřadit pouze z šestky na pětku a pokračovat v rozletu. Motor mě svoji pružností naprosto překvapil. Ihned jsem pochopil, proč jsem tenkrát nestačil tomu německému řidiči, který sedlal taktéž model Cooper S.

Mistr zatáček

Dost bylo dálnice, jdeme na okresní silnici. Na městě Beroun mám nejraději jednu cestu vedoucí z města ven. Kopec s četnými zatáčkami je skvělé místo na otestování automobilu jako je MINI Coupé. Je mokro a MINI má samozřejmě nazuté zimní pneumatiky, což s sebou nese jistá úskalí spojená s přenesením výkonu na silnici. Stabilizaci nechávám raději aktivovanou a vyrážím vstříc kopci. MINI (a já) jsme ve svém živu. Na místech jako jsou tato, konečně doceníte podvozek MINIho. Auto má pohon předních kol, takže 240 Nm resp. 260 Nm při overboostu umí zatahat za volant. Škoda, že automobilka nevybavuje vůz mechanickým samosvorným diferenciálem. Elektronickou verzi „samosvoru“ EDLC (Elektronic Differential Lock Control) máte k dispozici za příplatek jako součást kontroly trakce DTC (Dynamic Traction Control). Vrcholný John Cooper Works má DTC v základní výbavě.

Po celou dobu jízdy do kopce mě nenapadlo, že by automobilu chyběl výkon, ba naopak, v utažených zatáčkách ho bylo až až. S předjížděním nebyl problém, opět stačilo podřadit o jeden stupeň a šlápnout na plyn. Nahoře se otáčím, jedu zpět a dávám si druhou rundu. Tentokrát ale pod kopcem aktivuje režim Sport. Výfuk má hrubší zvuk a auto je celkově živější. V každé zatáčce na mě bliká kontrolka trakce, protože přední kola marně hledají grip. Se 17“ koly a letním obutím by to na suchu vypadalo jinak, lépe.

Vtipálek s velkým kufrem

Na závěr se chci podělit o několik postřehů, které vám pomohou pochopit charakter vozů značky MINI. V interiéru jsou před spolujezdcem dvě schránky, přičemž jedna z nich je tajná. Kdybych na ni nebyl upozorněn, tak by mé pozornosti zůstala skryta. Interiér je sice dvoumístný, ale držáky na nápoje jsou zde tři. Obrovský analogový rychloměr ve středu palubní desky nebudete vnímat, protože otáčkoměr před vámi obsahuje digitální rychloměr. Naštěstí. Vyhřívaná sedadla hřejí rychle a více než dostatečně.

Zadní přepážka oddělující kabinu od zavazadelníku obsahuje malý průlez, který otevíráte z kabiny. Nechápu jeho smysl, ale je to vtipné. Možná když chcete zkontrolovat, jak moc se vám vysypal nákup z tašek po divoké jízdě ze supermarketu. Tím se dostávám ke kufru, který je obrovský vzhledem k tomu, jak malé MINI vlastně je. O jeho objemu 280 litrů (u Coupé) si běžný hatchback MINI může nechat jen zdát (160 litrů).

Co od MINI Coupé můžete očekávat

Druhou nejdůležitější vlastností (hned po jízdních vlastnostech) tohohle auta je, že nevyvolává žádné negativní emoce. Setkal jsem se jen s úsměvy a slovy chvály zcela cizích lidí. Každý MINI a zejména verze Coupé poutá pozornost, ale žádnou závist. Přispívají k tomu i barevná schémata – devíti barev karoserie, tří barev střechy a volitelných polepů „rychlých“ pruhů. Tento vůz bych si dokázal představit jako každodenní přibližovalo, alespoň od jara do podzimu. Jeho veselá a sportovní povaha by mě dlouho těšila. Naopak na cestu dlouhou 500 a více kilometrů bych volil jiný vůz. Z pohledu reálné spotřeby to vypadá následovně – po městě si Cooper S vezme něco kolem 5 až 6 litrů paliva. Při klidném cestování tempem 100 – 120 km/h polyká něco kolem 8 litrů a při divočině se neostýchá nasávat 10 litrů. Průměrná spotřeba po našem testu činila 8,9 l/100 km. Kdo má raději vítr ve vlasech, tomu doporučím počkat do března na verzi Roadster (čtěte zde).

Money, money, money

Základní cena verze MINI Coupé Cooper S činí 625 000 Kč vč. 20% DPH
Cena zapůjčeného vozu činila 765 450 Kč vč. 20% DPH

Za zapůjčení vozu děkujeme společnosti Invelt, autorizovanému dealerovi BMW a MINI.

Podobné články:

• Setkání s MINI Roadster
• MINI 5 door vstupuje v září na český trh, známe ceny
• MINI Roadster přichází 25.2.2012 na český trh
• Maximum z MINIma
• MINI JCW GP – nejrychlejší MINI na scéně