Staré železo rezaví, láska ke starému železu nikoliv

Setkání s automobily staršího data narození mě neutvrzuje v domnění, že stará auta jsou lepší než ta nová. Utvrzuje mě to v tom, že dnes automobilky chrlí jen spotřební zboží. Čtěte, jaký dojem ve mně zanechalo setkání se žralokem.

Je jen o málo mladší než já, pamatuje první funkční období Helmuta Kohla a vypadá prostě úžasně. Obcházím ho kolem dokola a přísným pohledem hledám chybičky. Marně. Hliníková kola jsou jako nová, plechy zdravé a interiér velmi zachovalý. Mimochodem, i kdybych měl zavázané oči, poznal bych, že jde o staré BMW, jejich interiéry mají totiž charakteristickou vůni. Naštěstí pásku přes oči nemám a jen žasnu, v jakém stavu koupil můj dobrý kamarád tento kousek.

Zatímco prozkoumávám černého youngtimera, v duchu si říkám, jak velkou cestu „ujely“ auta za posledních pětadvacet let. Například velikost – tahle řada 5 (E28) je zhruba stejně velká jako současná řada 3. Nejsem žádný čahoun, přesto, když si uvelebím na zadních sedadlech, mám nad hlavou tak málo místa, že s kulichem (bez bambule) bych dřel hlavou o strop. Do většiny dnešních aut bez problémů nastoupím s cylindrem. Dveře, další díl, na kterém se dají demonstrovat rozdíly dneška a dob minulých, jsou tak úzké, že je mohu uchopit mezi palec a ukazovák. Na airbagy, reproduktory či držáky schopné pojmout dvoulitrové PET láhve zapomeňte. Pravda, bouračce v tomhle dědečkovi bych se rád vyhnul. Oblíbili jste si měkčené plasty dnešních aut? Já ano, ale zdaleka nevydrží to, co „plastový beton“ na jaký zrovna teď koukám. O škrábancích či mastných flecích nemůže být řeč. I když jsou moderní plasty příjemné na dotek, tak jejich problémem je, že je z nich vyrobeno všechno. Tím spíše mě zahřeje pohled na kovový mechanismus popelníku. V redakčních testech jsem několikrát chválil volanty současných BMW, obzvlášť, byl-li vůz vybavený M-paketem. Mám však podezření, že někdo v mnichovské automobilce hlídá, aby s každou generací byl věnec volantu silnější. Emkový volant v E28 je co do tloušťky i průměru velký tak akorát. Řekl, tady někdo slovo „multifunkční“? Ha ha! Nasvícení budíků v kapličce působí na dnešní poměry až komicky. Ukazatelé jsou nasvícené, jako kdyby na ně řidič svítil červenou baterkou. Vítejte zpět v 80. letech.

Pak otočím klíčkem v zapalování. Tím obyčejným klíčem s plastovou černou hlavou, na které je vyražený znak výrobce. Klíč nemá tvar auta, velikost mobilního telefonu a ani neobsahuje diskotéku. Náhradní klíč je ještě lepší, zhruba stejný používám k odemčení zahradní branky. Startér zavrčí a šestiválcový motor se pozvolna rozeběhne. Řídicí jednotku vstřikování paliva (Motronic) by dnes strčila do kapsy kdejaká kalkulačka. Má to však výhodu, nemá se zde moc co porouchat. V nedávném testu BMW 428i xDrive jsem si posteskl nad nejnutnějším nářadím resp. jeho zbytky v kufru. S vybavením, které obsahují schránky starých bavoráků, byste byli schopni někde na odpočívadle opravit třeba převodovku. Paradoxní že? 


Autor: Tomáš Čanda

3000 Kč za založení účtu v bance

Tři tisícovky, které leží doslova na zemi a stačí je zvednout. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát měsíčně kartou a tři tisícovky jsou vaše. To mě zajímá.

nářadíčko

To krásné na starých autech je ta jejich mechaničnost a v mnoha případech i jistá „vymakanost“ vzhledem k době, v jaké vznikly. Přestože mám rád youngtimery, tak nejsem hlasatelem myšlenek, že jenom stará auta jsou dobrá a ta dnešní nestojí za nic. Nelze se však ubránit skutečnosti, že dříve se auta (alespoň ta Made in West Germany – tato nálepka tehdy opravdu něco znamenala) dělala na výdrž, zatímco dnes se auta vyrábí jako spotřební zboží. Jsou krásná, chytrá, bezpečná, úsporná, ekologická, ale jejich životnost je srovnatelná s mobilem či tabletem. Myslím, že nejsme daleko od chvíle, kdy se auta, stejně jako spotřební elektroniku, nebude vyplácet opravovat. Ostatně dnes se vadné součástky v autech neopravují, ale vyměňují za nové. Tohle konkrétní BMW mělo štěstí na své majitele, opodál stojí „piano“ (Mercedes-Benz třídy E W123), které vypadá, že s ním někdo objel svět kolem dokola. Ne jednou, ale tak třikrát. Zatímco si na jeho karoserii pochutnává koroze, já bych se vsadil, že motor neřekl své poslední slovo a s chutí by vyrazil na další štaci kolem světa.

Zajímá vás, jak tohle BMW jezdí? Čtěte moje dojmy z jízdy

Podobné články:

8 komentářů u „Staré železo rezaví, láska ke starému železu nikoliv“

  1. Nejlepsi auta jsou z prelomu 80 a 90 let minuleho stoleti. Tehda se totiz skutecne delala na vydrz. Starsi uz jsou moc stara a rezavi, mladsi jsou uz prilis komplikovana.
    Sam mam 520i16v (E34) z roku 1991 a nedam na nej dopustit Sice si to sezere svych 12-13 litru plynu (na benzin radsi vubec nejezdim, toho to zere nejmin 15), ale pokazde, kdyz s nim jedu (kazdy den) je to pozitek.
    Jedina vada na krase je ridicovo sedadlo – latka nevydrzela, bylo by potreba najit nove stare sedadlo stejne barvy a vzoru. Ale jinak bez chyby.

    Odpovědět
    • A co tak ho nechat přečalounit? Nebo si nechat ušít profi potah. Nebude to nejlevnější, ale myslím, že to bude stát za to.

      Odpovědět
  2. Ono je to i o životním stylu… Mám VW T3 z roku 89 a když skousnu ty malé radosti jako občas ruce od šmíru, tak bych neměnil ani za nic. Auto je spolehlivé a náklady na údržbu celkem minimální. Zvláště pokud se nebojíte umazat si ruce… A za cenu výměny kusu plastu jménem přední nárazník na novém autě, koupím na to své celý dobrý motor a vyměním si ho (skoro) sám… Jo, a ten můj motor má cca 700 000 km za sebou.

    Odpovědět
  3. souhlasim – udrzovat v provozu stare auto je podstatne levnejsi nez delat totez s novym autem. Zkuste rozbit svetlomet na novem Citroenu. Svetlomet, to uz dnes neni kousek skla, za nim parabola a uprostred zarovka. To je dneska xenonova vybojka, ta musi mit zdroj, jeste to ma vsechno motorek, aby se to natacelo do zatacky. No, 500 euro nestaci. Za podobnou cenu jsem na me 520 vymenil vsechny remeny, cerpadlo benzinu i vody, brzdy i s kotoucema a vsechy tlumice. I s praci tohle vsechno vyslo na mene nez 1000 euro. Napriklad vsechny 4 tlumice vysly i s poslanim z Nemecka na 110 euro.

    Odpovědět
  4. http://ronja.twibright.com

    Casto se stavalo, ze do sidlistni site prasknul blesk, spousta switchu a sitovek odeslo, Ronja jela dal.

    Videl jsem i na vlastni oci jak prasklo do plechove strechy na ktere byla pridelana 20 metru od ni, a jela dal. Jednou prasko prilis blizko a odesel v ni vstupni tranzistor. Oprava rychla a snadna, stala 20Kc.

    Nekdo to mel spatne udelane a nateklo mu do toho ze do polovice cocky byla voda jak v akvarku. Ronja jela dal, i kdyz mela packetloss. Super-citliva elektronika zesilovace co ma zesileni 120dB (prvni telekom. satelit Telstar mel pouze 100dB) byla rezata a plna zeleneho slizu. Jelo to dal.

    http://ronja.twibright.com/funny_stories.php

    Holt kdyz se chce, jde to. Jen dnesni vyrobci nechteji.

    Odpovědět
  5. Krásně je to vidět na Audi. Čím novější, tím víc poruch, více koroze, atd… Pořád velmi dobrá auta, ale alespoň u řady C je zhoršení dobře patrné. C4 x C6 – nebe a dudy.

    Odpovědět
  6. Myslím, že nová auta nejsou moc ekologická. Mají sice nižší spotřebu i emise. Ale když vezmu, kolik je v nich plastů, slitin, vzácných kovů v elektronice a uvažoval o ekoloogické stopě výroby moderního auta, tak bych řekl, že je lepší jezdit ve starém byť čadícím.

    Odpovědět
    • Proto se nikde informaci o ekologické stopě nedozvíte a všude je jen informace o snížení emisí. Třeba u hybridů slyšíte jen spotřeba spotřeba, emise emise, ale když se chcete dozvědět něco o ekologické stopě, tak všichni mlží, protože pak už to najednou není ekologické auto jako když srovnáváte jen spotřebu a emise

      Odpovědět

Napsat komentář

3000 Kč za založení účtu v bance

Tři tisícovky, které leží doslova na zemi a stačí je zvednout. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát měsíčně kartou a tři tisícovky jsou vaše. To mě zajímá.